Lucka se občas setkávala s narážkami vůči ukrajinským žákům, celkově ale podle ní klima třídy spíš obohatili.
Lucka
Textová verze
Tak co se týče toho klimatu, tak podle mě to nejvíc dopadlo na ty učitele, na ty pedagogy. Ty děti je přijímali celkem dobře. Nevím, jak to, jestli je to jakoby specifičností naší školy, kde máme hodně dětí se sociálním znevýhodněním, hodně jako romských dětí, takže ta, ta paleta toho, jak ty děti fungují, jak se projevují, je fakt široká, a oni v podstatě na ně reagovali velice dobře, přijali je mezi, přijali je mezi sebe, byli nějakým způsobem poučeni od těch učitelů o tom, co se děje na Ukrajině, o tom, na co třeba úplně zezačátku není dobré se vlastně ptát. Snažili se i tam dětem pomáhat s češtinou, snažili se občas mluvit i ukrajinsky, takže aspoň ze začátku rozhodně, samozřejmě nic není jako růžové, jenom, takže postupem času se začaly objevovat u některých dětí i takové to „vždyť je to jenom Ukrajinec“ a „ať mluví česky“ atd. Ale to bych zase řekla, že spíš to jsou věci, které si ty děti nosí z domova, které nejdou z nich, ale které jdou z toho prostředí té rodiny. A spoustu těch ukrajinských dětí se skvěle začlenilo, už jsou u nás někteří, některé druhý rok, umí česky, velmi dobře, velmi rychle, některé z nich se naučily, a v podstatě jsou jako výbornou součástí té třídy, a to klima nijak, vlastně jakoby nenarušily. Občas mi přijde, že, že vlastně to té třídě i prospělo v tom, že najednou tam byl nějaký nový prvek, mohli jsme se bavit o tom, co se děje ve světě, o tom, že bychom si měli pomáhat apod.
Další zkušenosti:
Leona vnímala rozdíl v adaptaci dětí na prvním a druhém stupni.
Eva kladně hodnotila příchod skupiny chlapců z Ukrajiny do třídy.
Lucka se občas setkávala s narážkami vůči ukrajinským žákům, celkově ale podle ní klima třídy spíš obohatili.
TřídaAleny se zapojila do projektu pro česko-ukrajinské třídy, s posílením vztahů pomohla také psycholožka.
Eva popisovala zkušenost s ukrajinským chlapcem, který téměř nekomunikoval.
Podle Lucky žádné z dětí nepotřebovalo emoční podporu ve spojení s tématem války. Někteří žáci ale byli málo komunikativní a motivovaní.
Leona hovořila o rozdílech v emoční podpoře na prvním a druhém stupni.
Kiki vnímala, že jí s příchodem ukrajinských žáků přibylo práce. Důležitý byl i jejich samotný přístup ke vzdělávání.
Alena oceňovala přítomnost asistentů pedagoga ve třídách.
Podle Evy byla pro učitele nejnáročnější příprava do naukových předmětů.
PodleLucky někteří pedagogové vnímali nastalou situaci negativně kvůli množství práce navíc.
Do třídy Martiny přišly dvě ukrajinské dívky, mezi kterými byly velké rozdíly.
Spíš než hrozbu pro svou školu Pavel spatřoval v nastalé situaci příležitost.
Alena by kolegům učitelům vzkázala, aby byli tolerantní.
Leona ve vzkazu kolegům děkovala za jejich nasazení, dále jim doporučovala nebát se říct si o pomoc, respektovat psychickou únavu zejména starších dětí a zaměřit se na spolupráci.
Martina učitelům vzkazovala, aby se nebáli využívat pomoci českých dětí.
Podle Lucky bývají ve třídách děti s různými speciálními potřebami, které mnohdy potřebují větší podporu, něž žáci s odlišným mateřským jazykem. Není proto třeba se obávat.
Kiki vzkázala, že přítomnost dětí z Ukrajiny výuku nesníží, naopak se díky ní mohou české děti něco nového naučit.
