Jarda často řešil případy, které začínaly vulgaritami a stupňovaly se až k fyzickým útokům vůči rodiči.
Slovní vulgarita a podobně to taky, to, a zpravidla se to stupňuje a ty maminky se nebo ty rodiče se zarazí, až když už to přeroste nějakou hranici, kterou, která je i pro ně jakoby ohrožující.Takže typicky, typicky když to dítě občas prostě zanadává, tak ty rodiče dělají, že to neslyší, nebo prostě se snaží to nevnímat, nebo to berou jako projev dnešní doby, ale ve chvíli, kdy už, kdy už jako to dítě je schopný, byť i ze vzteku fláknout, tak si velká část rodičů řekne: „Aha, tady už je možná něco špatně, to už ani není. To už asi není úplně dobře“.