Maruška vnímá PPP jako brouka v hlavě, kterého se naučila přijmout a pracovat s ním.

Maruška

• Zobrazit celý profil

Textová verze

Cítím, že mě to svazuje, cítím, že tam je pro mě nějaký omezení a já nechci žít v omezení, to přemýšlení, hele, nechci si tady hrát na nějakou „mám vyhráno nebo něco“, ten brouk v tý hlavě, jak říkám, ten tam furt je, jo, prostě samozřejmě přemýšlím nad jídlem, přemýšlím nad tím, jestli odjedu, nebo neodjedu trénink, ale už se tím nenechám tak strašně zlanařit, jako jsem se nechala předtím a dokážu s tím prostě už pracovat mnohem lépe než předtím, a jak říkám ti klienti a ta práce s nimi jako psychicky, tak po fyzický stránce je to pro mě hrozná motivace, protože si říkám, „tak přece já nebudu ve srabu, proto abych já tady radila a pracovala s někým jiným“, ne, dyť já pro ně mám být inspirací, motivací a to chci být i sama pro sebe, takže určitě na sebe nechci hrát žádný faily nebo něco, ne, já chci být na sebe pyšná, že tu práci dělám dobře, ale nestydím se za to, že toho brouka v té hlavě mám, tak prostě, taky občas bojuju, taky občas moc přemýšlím, občas taky někdy moc hrotím, ale jsme lidi, a jak sem už jednou říkala, každý má něco a prostě pro mě důležitý je, že já se z toho nepo.