V rozhovoru s Pavlem, ředitelem menší obecní školy, zaznívalo, že přijetí dvou ukrajinských dětí na jeho školu bylo velmi vřelé. Umožnit těmto dětem vzdělávat se bylo z jeho pohledu tím nejmenším, co jsme pro prchající rodiny mohli v dané chvíli udělat. Nesetkal se s žádnými negativními názory, ani u pedagogů, ani u rodičů českých dětí. Naopak vnímal solidaritu a podporu. Pavel v příchodu ukrajinských dětí spatřoval spíše příležitost než hrozbu. Podle něj nás mohou v ledasčem obohatit.