Honza měl s asistenty pozitivní i negativní zkušenost.
T: No vidíš a zapomněli jsme nějak na toho asistenta pedagoga. Tomu by si vzkázal co?
P: Radši nic.
T: Ještě by to bylo něco ostřejšího?
P: Bylo by to trošku ostřejšího.
T: A co Ti tam nesedělo, že by to bylo ostřejší? Jakou ty máš zkušenost?
P: S pedagogem, já jsem měl teda 2. Jeden byl u mě v pořádku, ten druhej ne. Ten druhý, jsme si nesedli. A hlavně on strašně ten asistent do mě tlačil. Choval se, jako kdybych byl v první třídě. Ne, jako v sedmičce. Choval se jako kdybych byl v první třídě. Strašně na mě tlačil a mně to nevyhovovalo. Já mám svoje tempo a prostě von se prostě ho snažil změnit.
T: Jako zrychlit?
P: Já mám prostě svoje tempo. Mně to nevyhovovalo.
T: Co ještě znamená, že to bylo jak v první třídě?
P: Jako kdyby že mě strašně moc radila s věcma, a který jsem já třeba věděl. Ona mi strašně radila. To mně třeba osobně nevyhovovalo.
T: Že Tě až moc předbíhala.
P: (hm). Až moc předbíhala.
T: A to, co Ti sedělo na tom druhým? To bylo co, že to fungovalo?
P: Že to víc fungovalo a že jsem, jako kdybych byl víc samostatnej. Že občas jako v podstatě mi přečetl něco, co jsem nedokázal přečíst, jsem nezvládl přečíst. Občas mně poradil s něčím, ale nebylo to zas takový tragický, jako u toho druhýho.
T: Ti nechávala prostor, aby sis to mohl vyřešit sám.
P: (hm). Nechával.