Paní učitelka bral podle Hanky B. konflikty mezi spolužáky s rezervou.
Textová verze
P: Pak jsme se s tím nějak poprali, přijala jsem to, že syn, když nemá zapsaný úkol, tak holt ho někdy zapomene, někdy ne. S paní učitelkou jsme se pak domluvili, to bylo na prvním stupni, že mu třeba občas to zkontroluje, jestli to má všechno zapsané, co mají mít, a bylo zajímavé, že syna v té škole měl ve třídě ještě jednoho podobně zaměřeného, nebo postiženého chlapce a oni jako magnet se navzájem vyhledávají. Když jsme byli na dovolené, tak tam z celé skupinky dětí se nejvíc kamarádil s chlapcem, který pak jsme zjistili hovorem s rodiči, má taky ADHD. Takže ve třídě se kamarádili a přestože byli kamarádi, tak často došlo na to, že prostě syn přinesl roztržené tričko a jak jsem říkala, paní učitelka nedělala z komára velblouda, poslala mi tričko, já jsem tričko zašila, připravila čokoládu a s omluvou vrátila. Né, že by si syn neuvědomoval, že udělal něco špatně, ale nenafukovalo se to, aby pak z toho měl nějaké další potíže, aby se to s ním neslo dál. Jako nějaká značka špatnosti.
Další zkušenosti:
Syn Ivany se připravoval lépe na předměty, kde ho učitelé měli rádi.
Paní učitelka bral podle
Hanky B. konflikty mezi spolužáky s rezervou
Ivana byla ráda, že její syn byl spolužáky respektován i přes své specifické zájmy.
Michaela nakoupila pomůcky, které u jejím dětem pomáhaly také pro ostatní děti ve třídě.
Klára se domluvila s učitelkou, že nebude mít syn úlevy, pokud to nebude potřeba.
Pavle pomohlo doporučení psycholožky pro učitelky, jak lépe zvládat situaci mezi dětmi ve školce.
Julie synovi prokládala domácí úkoly hrou a odměnou.
Dcera Evy měla oporu ve víře a farářce.
