Na 1. stupni základní školy zažíval Honza v souvislosti s ADHD mnoho těžkostí. S nástupem puberty se tyto potíže zmírnily. Svou roli v tom sehrála medikace, kterou užívá dlouhodobě. K zálibám Honzy patří počítačové hry a sport. V provozování těchto koníčků mu ADHD nikterak nepřekáží. Ostatním lidem s diagnózou ADHD by rád vzkázal, aby se ničím a nikým nenechali odradit od činností, které mají rádi.
Honza hovořil o tom, že ho obtíže spojené s ADHD trápily od raného dětství. V současnosti má pocit, že se symptomy ADHD zmírnily. Dokáže se soustředit na dvě věci najednou, např. na poslouchání vyučujícího a psaní, což pro něj bylo dříve nemožné. Stále mu však činí potíže soustředit se v hlučném prostředí. Občas také cítí slabost v rukou. Nastavení medikace na ADHD považuje za dobře vyvážené.
Honzovi ve škole vyhovuje styl výuky, kdy pedagog nejprve stručně nadiktuje obsah probírané látky a následně tuto látku podrobněji vyloží. Jeho vztah s učiteli je převážně dobrý. V minulosti se však setkal s tím, že někteří pedagogové jeho diagnózu nebrali v potaz. U asistenta pedagoga oceňuje to, že mu umožňuje být samostatný a nabízí pomoc pouze v případě, že jí opravdu potřebuje.
Honza má spíše méně přátel. Domnívá se, že ho jeho spolužáci vidí jako chytrého, ale excentrického. Ke koníčkům Honzy patří počítač, florbal a airsoft. Myslí si, že na jeho koníčky nemá ADHD žádný vliv. S trenéry a vedoucími kroužků má dobré vztahy, pomáhá jim vést mladší děti.
Další zálibou Honzy je hraní počítačových her. Ty mu pomáhají s uvolněním vnitřního napětí. Preferuje hry, které mají jasná pravidla a kde nejsou zapotřebí rychlé reflexy.
Honza si myslí, že člověka s ADHD lze rozeznat podle stylu psaní a výkyvů nálad. Vnímá, že tato diagnóza přináší do života více negativ, nežli pozitiv. Honza nicméně vyzývá ostatní děti s ADHD, aby se pokud možno nenechaly ADHD v ničem omezovat.