Paní ředitelka, třídní učitelka a metodička prevence Monika pracuje ve škole, kde jsou žáci do páté třídy, škola je na vesnici a všichni se tam znají. Vypráví o své zkušenosti v malotřídce, kde se vyskytlo ubližování na internetu v době lockdownu kvůli Covid-19, kdy byly školy zavřené. Jeden žák skrze internetovou platformu poničil úkoly celé třídy. Nakonec se objevilo, kdo to udělal a dotyčný musel své chování napravit. V rozhovoru popisuje, jak se k situaci stavělo vedení školy, třídní kolektiv a rodiče dotyčného. Jinak údajně za svou praxi zažila pouze náběhy ať už na kyberšikanu či šikanu. Domnívá se, že je to způsobeno i tím, že pracuje na prvním stupni. Podle jejího názoru se obětmi šikany často stávají děti, které se nedokážou bránit a říct, že je jim něco není příjemné. Také jako malá škola nemají nárok na školního psychologa, což ji mrzí a spatřuje v tom nedostatek. Dále vnímá nedostatek času pro preventivní práci se třídami z pozice metodika prevence. Za největší klíč v prevenci proti kyberšikaně a šikaně obecně považuje naučit děti, aby nahlas řekly, co je jim nepříjemné a nebály se říct o pomoc, případně se někomu svěřit.