Jirka je trenér tenisu. Má v práci s dětmi s ADHD dlouholetou praxi. Tyto děti si ho na jednu stranu dokáží získat svým pohybovým nadáním, na druhou stranu vnímá, že umí znepříjemnit atmosféru nečekanými agresivními výbuchy. Jirka preferuje s dětmi s ADHD pracovat spíše na individuálních trénincích. Trenérům, kteří pracují s hráči s ADHD přeje pevné nervy, hodně odpočinku a možnost supervize.
Jirka považuje tréninkovou práci s dětmi s ADHD za náročnou. Je názoru, že někteří rodiče za diagnózou ADHD schovávají nevychovanost svého dítěte.
Děti s ADHD by Jirka charakterizoval jako plné energie, nadšení, elánu a neustále v pohybu. Na druhou stranu vnímá, že tyto děti mají problémy s respektováním pravidel a s disciplínou. Má zkušenost, že některé děti si uvědomují, která pravidla by neměla porušovat, ale nedokáží se ubránit svým vnitřním impulzům. Tyto impulzy, ze zkušenosti Jirky, mohou být někdy až agresivní.
Jirká vnímá, že při konfliktech děti s ADHD vidí vinu hlavně v druhých, dokáží se nad ostatní děti povyšovat a kazit tak tréninkovou náladu a spolupráci. Jirka si všiml, že nerady prohrávají a rychle ztrácí pozornost. Jirka si myslí, že občas tyto děti vědomě zneužívají své diagnózy a snaží se získat výhody.
Svůj vztah k dětem s ADHD popisuje Jirka jako proměnlivý. Na jednu stranu si ho děti s ADHD dokáží získat svou bezprostředností, talentem a zápalem pro hru, na druhou stranu ho rozčilují nečekanými projevy agrese a naschvály vůči ostatním. Pokud negativní stránky u dítěte s ADHD výrazně převažují, může spolupráce Jirku postupně otráví natolik, že přestane mít s dotyčným svěřencem dobrý vztah a v případě potřeby spolupráci ukončí.
Trenérům by doporučoval, aby případné konflikty s dětmi řešili ihned, stejně tak konflikty s rodiči dětí. Rovněž by doporučil, aby trenéři hodně odpočívali, aby okolo sebe měli podporující a chápající trenérský kolektiv, případně si občas zašli na terapii a supervizi.