Andrea čelila v začátcích dysfunkční třídě.

Andrea

• Věk pedagoga v době rozhovoru: 47
• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Takže já jsem se s žáky s ADHD setkala už asi i dříve. Takto s diagnostikovaným ADHD přibližně před 10 až 12 lety, kdy jsem jako učitelka nastoupila do druhého ročníku, kde měli dva žáci diagnostikovanou ADHD. Přidružoval se k nim, nebo možná chtěl se jim podobat jeden žáček, který žádnou diagnózu neměl. A tady tito 2 kluci ti byli specifičtí tím, že jeden každý z nich měl ještě něco dalšího. Jeden měl ADHD, dyslexii, dysgrafii. A jeden měl k tomu ještě dysortografii. Takže to bylo opravdu pestré. Teď jsem si s tím musela poradit. Navíc jsem si musela poradit s tím, že když jsem je přebrala v druhém ročníku, tak jsem byla jejich pátá učitelka. V prvním ročníku prošli pod rukama dvěma učitelkám a v tom druhém ročníku už jsem byla třetí. Takže třída byla totálně rozhozená. Vůbec nezvládali žádné pravidla. Neměli určená pravidla chování. Když jsem přišla do třídy po zvonění, tak žáci skákali po lavicích, běhali tam, lozili, vyskakovali na mě, dělali opičky a s tím jsem se musela teda poprat. To bylo asi přibližně v druhé polovině školního roku. Takže to byl takový těžký úkol pro mě. Ale zvládlo se to. No a museli jsme si hlavně na sebe zvykat.