Ivana byla ráda, že její syn byl spolužáky respektován i přes své specifické zájmy.
Textová verze
P: O to jsem pyšnější, že v té škole, kam nastoupil v první třídě, tak zůstal s tím kolektivem až do sedmý, a oni už ho znají jakožto podivína, a tohle mají rozdejcháno. Zažívat to, co zažívají některý naši žáci, že putujou, jeden rok byli na tej škole, pak je vyhodili, jsou na další škole, tak to si myslím, že to je nejhorší, co pro to dítě může bejt, protože ten kolektiv to dítě nerozdejchá. A syn má to štěstí, že je jich málo a jednak ty děti už vědí, ty spolužáci už vědí. Jinak by byl absolutním zdrojem šikany, jak si vyléčit sebevědomí a jak si užít, protože i to jeho oblíkání je značně specifický, on neřeší, že mu kouká půlku zadku. Teď mu ty kalhoty spadly, no tak mi spadly, neřeší jakejkoli diskomfort.
Další zkušenosti:
Syn Ivany se připravoval lépe na předměty, kde ho učitelé měli rádi.
Paní učitelka bral podle
Hanky B. konflikty mezi spolužáky s rezervou
Ivana byla ráda, že její syn byl spolužáky respektován i přes své specifické zájmy.
Michaela nakoupila pomůcky, které u jejím dětem pomáhaly také pro ostatní děti ve třídě.
Klára se domluvila s učitelkou, že nebude mít syn úlevy, pokud to nebude potřeba.
Pavle pomohlo doporučení psycholožky pro učitelky, jak lépe zvládat situaci mezi dětmi ve školce.
Julie synovi prokládala domácí úkoly hrou a odměnou.
Dcera Evy měla oporu ve víře a farářce.
