Dcera Evy měla oporu ve víře a farářce.
P: Víra a ADHD. Dcera chodí na náboženství do sboru od pěti let. Měli jsme obrovský štěstí na paní farářku, která vlastně měla pět dětí. Z čehož dokonce o jedno přišla v jeho raný dospělosti a je to člověk, kterej má mimořádný nadání pro práci s dětma a dospělýma a v jejich ústech ta víra, to není slovo. Člověk to z ní cítí,když to řeknu jednoduše tak to dítě věří, že Bůh je tady, je se mnou, je dobrý a má mě rád stejně tak jako všechny lidi, takže pro ni je to něco, co žije. A právě tím, že je dcera hrozně citlivá na tyhle věci v pozadí, tak si k ní utvořila strašně silnej vztah a když se potřebuje s někým poradit, tak jde za ní a tam mám perfektní pocit, že vím, že ať ta rada přijde jakákoliv, že bude opravdu taková, která nepotlačí nebude dceru potlačovat a zároveň jí bude vést k tomu brát ohled na druhý. Že to bude rada tím správným směrem.