Dívka ze 7. třídy, která neumí navazovat kontakty se spolužáky a usiluje o to nevhodnými způsoby (vykřikování a vulgarismy, braní věcí spolužákům apod.). Žije pouze s matkou, na vesnici, nemá mnoho přátel ani koníčky, přestože například krásně kreslí. Dříve docházela k psycholožce, což však prozatím ukončila pandemie. Dle matky cítí dcera stálý neúspěch a má nízké sebevědomí, k čemuž přispívá i její nadváha.
Dívka (7. třída) pochází z neúplné rodiny. Žije pouze s matkou a má starší sestru, celé dětství však byla vychovávána mezi dospělými. Zdá se, že jí může chybět mužský vzor.
Dívka neumí komunikovat s vrstevníky. Jejich pozornost se snaží získat nevhodným chováním: někdy vykřikuje vulgarismy směrem ke spolužákům či za zády pedagoga, jindy se zaměří na osobní věci spolužáků a když projde třídou, někomu vezme svačinu a hodí ji do koše, jinde shodí něco na zem, dá to na jinou lavici apod. Takové chování je nepříjemné a náročné pro spolužáky i vyučující – způsobuje, že jsou všichni stále „ve střehu“.
Z rozhovoru s matkou vyplývá, že dívka zřejmě cítí neustálý neúspěch. Proto rezignovala na standardní způsoby a snaží se upoutávat pozornost nevhodným chováním. Zároveň se prý dá lehce „stáhnout“ nevhodnou kamarádkou.
Dívka žije s matkou v malé vesnici, do školy dojíždí a nemá žádné mimoškolní aktivity. V minulosti navštěvovala psycholožku, což však ukončil Covid a zatím nenastartovali zpět.
Při rozhovoru dívky se zástupci multidisciplinárního týmu bylo patrné, že je dívka ráda, že si může s někým popovídat. Žádné vulgarismy ani jiné nevhodné chování se přitom neprojevovalo. Dívka je vysoká s nadváhou a nízkým sebevědomím. Krásně kreslí, ale hodnotí se velmi sebekriticky. Na otázku, proč u ní dochází ke „zlobení spolužáků“ se škodolibě pousměje. Prý vlastně neví, proč to dělá, baví ji to.
Při náslechu v několika vyučovacích hodinách pracovníci multidisciplinárního týmu narazili na značné rozdíly v přístupu pedagogů k dívce a následné rozdílné zpětné reakce dívky.