Živý, spíše prakticky zaměřený a manuálně zručný chlapec ze 2. třídy malé vesnické školy má problémy se soustředěním v hodinách. Důvodem je pravděpodobně hlavně nuda a snaha „zabavit se jinak“, v učivu nijak nezaostává. Chlapec je neobratný i v navazování kontaktů se spolužáky, z čehož vznikají šarvátky. Výraznější konflikty plynou z interakcí s žákem, který má závažnější problémy, kvůli kterým má přidělenou asistentku pedagoga.
Žák druhé třídy malé vesnické školy má podle slov třídní učitelky potíže v plnění školních povinností i v interakcích se spolužáky z malého kolektivu vesměs chlapecké třídy (z 16 žáků jsou zde pouze tři dívky).
Z pozorování vyplynulo, že je chlapec živější, nejde však o žádný extrém. Zdálo se (a posléze to v rozhovoru potvrzovala i maminka), že jeho roztěkanost souvisí hlavně s nudou, kterou ve škole zažívá. Když ho totiž nějaký úkol zaujme, je schopen u něj s plně soustředěnou pozorností vydržet, což reflektovala i třídní učitelka. Chlapcovy zájmy jsou ovšem spíše prakticky orientované, je manuálně zručný, rád si zkouší nové věci a má velký zájem o zemědělské stroje, o kterých pak dovede spolužákům o přestávce soustředěně vyprávět.
V průběhu výuky je často nesoustředěný. Je patrné, že často nevyslechne ani zadání a pak neví, co má dělat. Když však dostane podporu a povzbuzení od učitelky, je schopný úkol splnit. V učivu celkově nijak nezaostává. Spíše se zdá, že využívá jakoukoliv změnu aktivity ke svému rozptýlení, případně rozptýlení okolo sedících spolužáků. Aby ostatní nerušil, sedí sám v zadní lavici. V průběhu dne je viditelné, jak třídní učitelce postupně dochází trpělivost. To, co ráno přešla, po velké přestávce komentuje a před obědem už zakazuje.
Z interakcí s ostatními dětmi je patrné, že chlapec není úplně obratný v iniciování kontaktu. To však bývá v tomto věku ještě běžné. Pozornost upoutává pošťuchováním, strháváním pozornosti na sebe směšnými pohyby či zvuky apod. To ho pak dále odpoutává od aktuálního dění a z hodiny si tak viditelně mnoho neodnese. Tím vzrůstá zátěž na domácí přípravu, na kterou vzhledem k velké pracovní vytíženosti maminky není prostor ani chuť – nabourává to totiž klid v rodině.
Chlapcovo chování vykazuje velkou potřebu být přijímán. Viditelně mu záleží na tom, jak ho ostatní vnímají. Spolužáky si o přestávce snaží získat sdílením knížky o traktorech, pak se však „vytahuje“, co všechno ví, což ostatní děti po chvíli nelibě nesou a dochází k dohadování.
Ve třídě chlapec často naráží na spolužáka, který má přidělenou asistentku pedagoga a má vážnější obtíže (porucha attachmentu, dítě v pěstounské péči s psychiatrickou diagnózou). Oba chlapci se vzájemně neustále monitorují a vyhledávají kontakt, který se zpočátku jeví jako přátelské blbnutí, ale záhy se překlopí do otevřeného konfliktu, který pak neumí řešit a kdyby nezasáhl dospělý, směřovala by jejich interakce ke rvačce. Jejich neshody přerůstají až v neschopnost vedle sebe fungovat v rámci kolektivu třídy.