Tomáš – DUS_02_03_02_DUSP14
Pro Tomáše bylo zpočátku těžké zvyknout si na množství práce a práci s menšími dětmi.
Textová verze
Celkově si zvyknout na ten režim a na to množství té práce. Celkově na to, i na tu dětskou klientelu, jak jsem říkal, já jsem s dětmi zkušenosti neměl. V podstatě nulový, já jsem byl tabula rasa, když jsem šel na dětský a já jsem míval problémy hodně pracovat jako s malými dětmi, třeba do těch 10 let. Protože jsem moc nevěděl, jak na to a musel jsem se to učit, a doteďka si myslím, že v tomto mám mezery. A lépe se mi pracovalo s adolescenty, pak když jsou dospělí. Nevím, no některý věci jsem bral možná i moc emočně, horkokrevně, ale těžko říct. Ta práce je fakt jako specifická ale doporučuju. Kdybyste někdy měla možnost si to vyzkoušet, tak to vyzkoušejte, tak to zkuste.
Další zkušenosti:
Leňa musela zvládat rozmanitost a šíři práce, ale bavilo ji to.
Pro Tomáše bylo zpočátku těžké zvyknout si na množství práce a práci s menšími dětmi.
Stanislav popisoval, jak zvládal práci s dítětem v agresi.
Pro Terezu bylo nejhorší, když mělo dítě doma špatné zázemí.
Pro Marka bylo náročné odhadnout, do jaké hloubky může na dítě působit, a přijmout, že nemůže pomoci každému.
Jana – DUS_02_03_06_DUSP15 Výzvou pro Janu bylo rozpoznat, kdy byly potíže dané nemocí a kdy neochotou. Jak jsem říkala na začátku, (nejtěžší je) rozpoznat, kdy je to daný tou jejich nemocí a kdy je to jakoby v uvozovkách rozjívenost, zlobení, rozmazlenost, nechuť pracovat zrovna. Tohle je úplně nejtěžší, určit jakoby tu hranici, kdy to omluvit tou […]
Josef bojoval s rigidností systému.
Míša cítila bezmoc kvůli špatné dostupnosti psychiatrické péče.
