Leňa – DUS_02_03_01_DUSP13
Leňa musela zvládat rozmanitost a šíři práce, ale bavilo ji to.
Textová verze
LEŇA pracovala jako psycholožka a krátce před rozhovorem začala pracovat s dětmi s duševními problémy. …více
Tazatel: A jde specifikovat konkrétněji, s jakými klienty se ve své praxi setkáváte?
Leňa: Jo. Tak jsou to děti právě, které jsou většinou zatíženy buď poruchami chování, nebo se tam pak jedná opravdu o ty poruchy příjmu potravy, a velice často se jedná o děti s disharmonickým osobnostním vývojem, který tam pak časem akcentuje v dospělosti k nějakým poruchám osobnosti.
Tazatel: A ještě kdybych se doptala na věkovou kategorii?
Leňa: Šest až sedmnáct. Je to, je to celkem rozpětí.
Tazatel: A jaké to je, pro vás, pracovat s touhle cílovou skupinou?
Leňa: Já to mám ráda. Já to mám ráda, mě to baví a je to strašně široká práce, není to práce jenom s těmi dětmi jako takovými, ale opravdu se tam pracuje s rodinou, s OSPODem, se školou, s ostatními kolegy z různých oborů, takže ta práce je fakt široká a práce s dětmi jako taková mě baví, takže jako je to náročné, ale je to věc, kterou dělám ráda.
Další zkušenosti:
Leňa musela zvládat rozmanitost a šíři práce, ale bavilo ji to.
Pro Tomáše bylo zpočátku těžké zvyknout si na množství práce a práci s menšími dětmi.
Stanislav popisoval, jak zvládal práci s dítětem v agresi.
Pro Terezu bylo nejhorší, když mělo dítě doma špatné zázemí.
Pro Marka bylo náročné odhadnout, do jaké hloubky může na dítě působit, a přijmout, že nemůže pomoci každému.
Jana – DUS_02_03_06_DUSP15 Výzvou pro Janu bylo rozpoznat, kdy byly potíže dané nemocí a kdy neochotou. Jak jsem říkala na začátku, (nejtěžší je) rozpoznat, kdy je to daný tou jejich nemocí a kdy je to jakoby v uvozovkách rozjívenost, zlobení, rozmazlenost, nechuť pracovat zrovna. Tohle je úplně nejtěžší, určit jakoby tu hranici, kdy to omluvit tou […]
Josef bojoval s rigidností systému.
Míša cítila bezmoc kvůli špatné dostupnosti psychiatrické péče.
