Martina působí na velké základní škole ve větším městě. Učí zde více než 25 let a z toho posledních několik roků vykonává funkci výchovného poradce. V rámci doplňujícího pedagogického vzdělání vystudovala kurzy pro výchovné poradce a školní metodiky prevence. Spíše než s případy šikany se setkává s impulzivními dětmi, které se kvůli ADHD nebo jinému zdravotnímu problému nedokáží ovládat. U takových případů se Martina vždy snaží co nejdříve zajistit diagnostikování problému odborníky. Setkala se například s případem menšího žáka, který se vulgárně projevoval vůči učitelkám, házel nůžkami po třídě nebo ubližoval spolužákům. Horší než fyzické ubližování mnohdy podle Martiny bývá psychická šikana, například vyčleňování ze skupiny vrstevníků. Takové projevy jsou totiž méně viditelné a tím pádem hůře uchopitelné a řešitelné. Aby se předcházelo nezdravému chování ve škole, je například důležité, aby si pedagogové všímali chování dětí i o přestávkách. Pro řešení agresivity je nezbytné začít včas a nenechat případy rozvinout do vážnější formy. Martina se přiklání k tomu, aby třídy byly menší, a také prosazuje funkci školního psychologa.

Martina má zkušenost také s výukou dvou ukrajinských dětí, které přišly kvůli válečnému konfliktu. Ve své třídě vnímala obrovskou pomoc a podporu vůči nim ze strany českých spolužáků a také ukrajinských žáků, kteří byli ve škole už delší čas. Jedna nově příchozí ukrajinská dívka však byla méně komunikativní, a Martina u ní neviděla žádnou snahu, přestože pro ni připravovala spoustu materiálů a věnovala se jí. Martina přiznala, že po několika měsících usilovné a pečlivé přípravy vyhodnotila, že její snaha nepřináší žádný efekt. Jiný ukrajinský chlapec v její třídě na druhou stranu pracoval velmi poctivě, a po nějakém čase byl schopný pracovat téměř samostatně. Ostatním pedagogům Martina přála obrovskou míru trpělivosti, a doporučila využívat pomoc českých spolužáků.

Od práce si Martina odpočine například ručními pracemi nebo popovídáním s kamarádkou psycholožkou.