Lucie vnímala, že ve speciální škole probírají méně látky, klidnějším tempem než na obvyklé základní škole.

Lucie

• Věk studenta v době rozhovoru: 15 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Ne, ale teďka jak sem na té (speciální škole), tak tam to má většina, nevím, jestli tu poruchu vnímání, ale mají to jinak a je to jiný přístup. Tam mám prostě jiné úlevy, píšeš to jinak, vysvětlujete to jinak. Na té základce, tam ne, tam prostě probíráme něco, 2. den si napíšeme test a potom zase probíráme něco jiného.

T: A tady?

P: Tady, jak sem, tak tam mám víc času, oni mi to víc vysvětlují.

T: A ty úlevy jsou v čem ještě dalším?

P: Že to je lehčí, že toho probíráme míň a není to tak těžký. Probíráme každou hodinu míň než třeba na základce.

T: Že to máte upravenou tu míru?

P: (Hm).

T: A když si byla na základce a bylo toho víc, tak jaké to pro Tebe bylo?

P: Stresující.

T: Co to v Tobě vyvolávalo?

P: Stres, já sem se třeba asi tak 3 hodiny učila na matiku na test a uměla sem to. Dostala jsem ten papír a zapomněla sem to, s tím, že sem se snažila se to dobře naučit.

T: Takže se Ti taky stává, že se to fakt naučíš a pak máš jako, jak se říká, vokno?

P: (Hm) To sem měla, to sem řekla i sama učitelce, že prostě nic nevím.

T: A jak to dopadlo?

P: Nic, dostala sem pětku.