Klára informovala rodiče skrze komunikační sešit, který svým studentům zavedla.
P: Já chápu, že je obtížné napsat domácí úkol. Dokud sem neměla syna s ADHD a učila sem, tak sem tomu nerozuměla, co je za problém napsat odpoledne domácí úkol. Je to problém. Jsou situace, kdy to je problém. Takže zase naprosto trvám na otevřené komunikaci s rodiči. Dám jim svoje soukromé telefonní číslo, nevadí, když mi zavolají večer, ráno, kdykoliv to uznají za vhodné. Protože čím víc informací my si o tom dítěti předáme, tím lépe se nám oběma bude s ním pracovat. Takže když já jim napíšu, že za dnešek už toho má dost, tak ať udělají třeba jenom půlku domácího úkolu, ale ať ho udělají, aby on nezískal pocit, že ho nemusí dělat, ale ať udělají. Tak já potom následně domluvím s vyučujícím, že jsme se takhle domluvili a je to. Ale musí spolu ty dvě strany mluvit. Takže jsme měli zavedený komunikační sešit, kde já každý den píšu každou hodinu, jaké měl pocity ve třídě a jak tu práci zvládl, a oni mi zase napsali, když tam byl nějaký problém odpoledne nebo tak, abychom měli na čem pracovat a stavět a věděli jsme.