Ondřej působil jako psycholog v oblasti zdravotnictví na dětském oddělení v nemocnici. Specializoval se na práci s dětmi, které byly poznamenány duševním onemocněním. Vnímal zcela odlišně práci mezi dětskou klientelou a dospělými klienty. Práce s dětmi byla komplexní, věkově specifická a vyžadovala flexibilitu a důslednost. Zahrnovala spolupráci s celým rodinným systémem a rodiči, kteří dle slov Ondřeje nebyli vždy ochotni spolupracovat nebo se chovali odmítavě k psychologickému vyšetření dítěte. Ondřej zmiňoval důležitost včasného odhalení potíží u dětí a aktivního zapojení rodičů. Oceňoval vzdělávání a supervize, považoval to za klíčové pro kvalitu práce. Negativně vnímal omezenou dostupnost kurzů a seminářů, zejména mimo větší města. Navrhoval lepší dostupnost kurzů a jejich větší kapacitu.
V rámci nemocnice Ondřej spolupracoval s lékaři, sestrami a dalšími zdravotníky. Spolupráce byla intenzivní a založená na otevřené komunikaci. Pozornost věnoval Ondřej spolupráci s kolegy i mimo nemocnici, např. s pedagogickými a sociálními pracovníky. Uvítal by zlepšení dostupnosti psychologické a psychiatrické péče pro děti, zejména kvůli nedostatku specialistů v dané oblasti. Domníval se, že větší provázanost mezi zdravotnictvím a dalšími oblastmi (školství, sociální péče) by mohla přinést lepší výsledky.
Důležitou součástí práce bylo pro Ondřeje udržování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem.
Příspěvky