Tomáš pracoval jako psycholog na dětském oddělení v psychiatrické nemocnici. Měl vystudovanou jednooborovou psychologii. Specializoval se na práci s dětmi a adolescenty s různými duševními poruchami a obtížemi, včetně poruch chování, depresí, úzkostí, anorexie, autismu a dalších. Zpočátku pro něj bylo obtížné pracovat s malými dětmi, protože s nimi dříve neměl žádnou zkušenost. Pracoval s klienty, kteří se nacházeli v léčebně proti své vůli a uvědomoval si náročnost této práce, která vyžadovala individuální přístup a zkušenosti. Na dětském oddělení se Tomášovi líbilo, jak byly děti kreativní a vtipné. Při práci využíval různé terapeutické metody a zohledňoval individuální povahu každého jedince a jeho potřeby. Jeho praxe byla ovlivněna kolegy, kteří měli dlouhouletou praxi a předávali mu zkušenosti. Spolupráci v týmu hodnotil převážně kladně, měl pozitivní zkušenosti s kolegy z orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
Tomáš se zaměřoval na poskytování pomoci, podpory a terapeutického poradenství pro rodiny, které čelily složitým situacím v důsledku rodičovských konfliktů, sociálních problémů a právních otázek týkajících se dětí. Občas pro něj bylo náročné pracovat s některými rodiči. Tomáš se také zamýšlel nad tím, co by bylo možné zlepšit v současném systému péče o děti s duševními problémy, a především považoval tuto práci za naplňující a důležitou. Cítil, že měl velkou empatii k dětem a adolescentům s duševními problémy a chápal komplexnost jejich situace. Tomáš by pedagogům doporučoval vzdělávat se a zdokonalovat při práci s dětmi. Chyběly mu multidisciplinární týmy na dětském oddělení, které by se mohly lépe starat o potřeby dětí.
Příspěvky