RENÁTA – DUS_03_03_05_DUSR05

Renáta byla ráda, že se rozhodla pro speciální školu.

 Textová verze

RENÁTA u syna od dětství pozorovala, že je oproti jiným dětem „jiný“… více

To potom nastal problém teda i ve škole, protože jsme řešili, jestli nastoupit do klasické školy, anebo nastoupit do nějaké specky. On tím, že měl vlastně ještě problémy s očima, měl krátkozrakost, plus tu prostorovou orientaci a to ADHD, takže nám bylo doporučeno, že by měl nastoupit do speciální školy, což vidím úplně jako super, byť i tam jsem se setkala třeba s rodiči, kteří vyloženě byli proti tomu, že by ty děti tam jako měly být, ani nechtěli, aby jejich vlastní děti tam byly, protože to viděli jako ponižující. Na druhou stranu, když se já dneska s odstupem na to podívám, tak tahleta škola pro děti s ADHD je úplně špičková volba, protože ty děti nemají šanci v klasické škole, kde je nějakých 20, 25 žáků ve třídě, nemají šanci vydržet. Oni fungovali úplně jinak. Tam neexistovalo, že by zvonil zvonek, oni ti pedagogové, samozřejmě byli to speciální pedagogové, tam už měli nějakým způsobem ošetřeno to, že ty děti, když byly některý den unavené a byly třeba hromadně unavené, tak prostě se učili jenom 10 minut, potom si čtvrt hodiny hrály, pak šly na nějakou jinou činnost, při které se učily, potom zase přerušovali tu výuku. Takže to nebylo tak, jako že zazvoní zvonek, je začátek hodiny a zvonek ukončí konec hodiny. Což bylo úplně super. Na druhou stranu, když třeba ty děti, protože nevím, jestli to ADHD může mít vliv vůbec na kolektiv, nebo jestli se to může ovlivňovat třeba, já nevím, nějakým denním nechci říct počasím nebo režimem nebo něčím, ale hodně často se stávalo, že ty děti, které měly ADHD, tak jeden konkrétní den byli všichni na tom hůř. Jo, nebo prostě nějaká podstatná většina, třeba 90 procent děcek, že nebylo schopno vůbec nějakým způsobem se učit, nebo reagovat, nebo něco a ten učitel už věděl, že prostě tu výuku musí vést trošičku jinak. A když třeba byl den, kdy ty děti byly opravdu, jakože tu, že měly trošičku nějakou lepší konstelaci, když to takhle řeknu, že by se mohly něco naučit, tak třeba si tu hodinu protáhli s tím, že i tak museli mít přestávky, ale pořád se věnovali třeba, dejme tomu, českému jazyku. Jinak co se týče té speciální školy, úplně doporučuju, myslím si, že problém je v tom, že rodiče si myslí, že to je zvláštní škola. Ono svým způsobem jako, nechci říct, že to je zvláštní škola v kontextu dětí, které nejsou nějak jako inteligenčně schopné se učit, ale je to škola, která dává těm dětem možnost rozvíjet ty svoje schopnosti, které mají. Jo, protože do té školy chodily i děti, které byly jinak handicapované, a všichni měli obrovský posun. My jsme se hrozně divili, že děti nastoupily v první třídě a byla vánoční besídka a mezi zářím a prosincem, jak ty děti udělaly obrovský pokrok. To vlastně předvedly na té besídce. Před těma rodičema a nikdo se nebál. Jako vedení těch učitelů, budeme si pomáhat, nebudeme se smát jeden druhému. Vřele doporučuju a nedoporučuju děti s ADHD do klasické školy. Nějaká inkluze, myslím si, že je úplně blbě, protože ty děti nemají šanci to zvládnout. Nehledě na to, že ty ostatní děti by s jim smály, protože samozřejmě ADHD sice má, jako děti s ADHD mají sice spoustu energie, ale mají spoustu jiných překážek, nebo vad, což se neslučuje s běžnou výukou na klasické škole.