Regina se učila, jak všechny situace zvládat.
Když Fabík byl ve druhý třídě, tak tam toho bylo hodně na mě, mraky, takže věřím tomu, že se to jako podepsalo jako i na něm. Takže učit se něco nového, vlastně já jsem se pak teprve začala zvedat z toho dna a vím, že když jsem s ním dělala ty úkoly, takže jsem na něho taky tlačila. Protože říkám, „než kdybys tady 10 minut o tom mluvil, tak už to máš hotový“, já jsem nedokázala ani ztlumit ten tlak, protože sama jsem byla jako úplně někde jinde, ale za ten rok a půl řeknu, vyklidnila jsem se, zvedla jsem se z toho dna. Prostě jsem úplně změnila život, začala jsem se otužovat, abych prostě zvládla všechny ty situace, tak teď už se mně s ním jako pracuje i jednodušeji. Vím jak na něj, ne ve 100 procentech, to nikdy. Pořád se občas šprajcuje, ale už on začal vnímat, podle mě začal jako dozrávat. Samozřejmě, že dozrává, že ví, že to musí udělat, tak jako tak. To zkusím nějak jako zaobalit a je to lepší no, je to prostě škola ale furt no.