Adam učitelům vzkázal, ať hledají cesty práce s žákem a neváhají účastnit se odborných seminářů.
Tazatel: Je něco, co byste vzkázal učitelům, kteří se setkávají nebo setkali s nějakým takovým žákem s agresivními sklony?
Adam: Na prvním místě bych vzkázal, ať se toho nebojí. Ať nemáme strach z agrese, ona je vrozená, ona je přirozená, akorát někdy se vyleje z břehů. Ale to, co je důležitý, je se toho nebát a nějakým způsobem to zkoušet, oslovovat ho. Nereagovat v pólech, to znamená buďto to přehlížet, že se to neděje, anebo potrestat, protože ten člověk asi nemá výbavu na to, aby ten trest mu dal nějakou jinou strategii, jak s tím zacházet. Samozřejmě v případě, že je na to prostor, že je na to chuť a nějaká schopnost kontaktu, tak to zkoušet. To můžou být, mě napadají experimenty samozřejmě, který se dějou i v terapii. Byť je to třeba jenom přetlačování rukama a to, že ten člověk tomu dá nějaký slova, a někdy se stane, že vysloví nahlas to, co chtěl říct, nebo to, co ho trápí. Zkoušet prostě. A když ten člověk z učitelskýho sboru neví sám, tak navštívit nějaký seminář, webinář, kontaktovat někoho. Myslím, že ty možnosti jsou, jenom je důležitý nesklouznout k tomu, že když to přehlížím, tak se nestane změna. Když reaguju stejně, to znamená trestem, což je agrese, na agresi, tak jenom přispívám k tomu, že ten kruh se znovu protočí. Takže nebát se toho, zkoušet s tím pracovat, oslovovat to.