Kristýninu rodinu potíže syna zásadně ovlivnily.
Textová verze
Tazatel: Jak to duševní zdraví tvýho syna ovlivnilo život vaší rodiny?
Kristýna: Zásadně. Protože vlastně od začátku, kdy s ním byly ty problémy, tak jsme se jako často hádali ne jenom jako s partnerem ale i vlastně s rodiči, protože ti samozřejmě tohle ne úplně chápou dodneška, že to dítě prostě potřebuje trošku jiný přístup. Takže jako je to náročný pro všechny, ne jenom jakoby pro mě, pro mámu, ale pro všechny. Myslím si, že nejvíc to odnáší jeho sestra, která je o rok mladší, protože vlastně většina energie se dávala vždycky jemu. I teď prostě ona častějc dělá, musí dělat, ústupky. Vím, že to není asi úplně dobrá cesta, ale než bychom měli zle, tak se radši snažíme, ať prostě to nechá, protože, když on má svůj den, tak prostě to nemá cenu. Takže mně je někdy i líto, že to odnáší ona, už jenom to, že nechodíme tak často na návštěvy, že nás lidi nezvou. Tím, jak Máťa nemá zas tolik kamarádů, kdo vás bude zvát, když tam budou hned problémy a řešit, takže i tohle odnáší ta sestra, takže vlastně chodíme míň někam a tak dále. Zásadně to ovlivnilo tu rodinu.
Tazatel: Jak to ovlivňuje tvůj partnerský a intimní život?
Kristýna: Tak já v současné době žádný nemám. Nemám ani energii zatím hledat nějakého partnera, tak my jsme s tatínkem dva roky od sebe, což už je sice dlouhá doba, nicméně za tu dobu furt je to takový hektický prostě a nedovedu si představit, že si přivedu nějakýho partnera, který by mého syna akceptoval. Ale není to zas jako, že bych to sváděla, že nemám partnera kvůli mému synovi, to určitě ne, ale zatím na to není čas, energie. Když jsem bez dětí, tak se snažím ten čas věnovat pro sebe a aspoň se trošku dát do kupy nebo aspoň něco hezkýho zažít, protože zase, ten syn mě prostě tak vyčerpává, že je třeba někde brát.