Renáta (43 let), syn (19 let)
Renáta u syna od dětství pozorovala, že je oproti jiným dětem „jiný“ (zejména přemíra energie), a proto nebyla až tolik překvapená, když synovi bylo diagnostikováno ADHD. Po pečlivém zvážení Renáta syna umístila do speciální základní školy. Díky odborné péči a laskavému přístupu Renáty ze syna vyrostl sebevědomý mladý muž, který v době rozhovoru studoval na univerzitě a rád sportoval.
Renátin příběh
Renátin syn odmalička projevoval netypické známky chování, odlišoval se od ostatních dětí po stránce hyperaktivity, byl neuvěřitelně akční, neustále v pohybu, u ničeho „nevydržel“ a neustále potřeboval měnit činnosti, aby se nedostával do afektu.
ADHD s poruchami učení synovi Renáty diagnostikoval psychiatr, který mu také předepsal medikaci. Kromě klasické medikamentózní léčby Renáta vyzkoušela také alternativní medicínu v podobě přírodních preparátů, především pro zlepšení paměti a zraku.
Renáta pečlivě zvažovala, zda syna umístí do klasické školy, nebo speciální. Nakonec nezvolila inkluzi, což hodnotila jako správné rozhodnutí. Velmi si pochvalovala přístup učitelského sboru, díky kterému se synovo chování i emoční pohoda zlepšili. Renáta hodnotila velmi kladně také psychiatrickou a psychologickou péči, která se synovi od začátku dostávala. Na druhou stranu přiznala, že i přes vynikající odbornou péči, pro ni výchova syna představovala velké psychické vypětí. Renáta často pociťovala negativní reakce od společnosti, která syna vnímala jako nevychovaného, zlobivého a problémového.
Jako samoživitelka se musela ještě více uskromnit, aby dokázala obstarat synovy potřeby (například neustálý nákup léků s doplatkem). Značné náklady pro ni představovalo i dojíždění za lékaři a do školy.
Podle Renáty je výchova dítěte s ADHD o velké trpělivosti, vytvoření pevného řádu a určení jasných pravidel. Hovořila o tom, že je potřeba zaměřit se na to, v čem dítě vyniká, a tento talent dále rozvíjet. Syn vyrostl s mladého a samostatného muže, který chápal, co jeho duševní onemocnění obnáší. Vynikal ve sportu, jemuž by se rád věnoval i profesně. Vyjma občasných potížích v komunikaci s ostatními lidmi závažnějšími problémy v době rozhovoru netrpěl.
Příspvěky