Marin doporučoval studenty se specifickými vzdělávacími potřebami chválit i za maličkosti.
Textová verze
P: Rozhodně vědět, že to dítě ten problém má. A pracovat přesně s tou myšlenkou, že netlačit na ty děti. Pochválit je za cokoliv. I za to že třeba když zlobí v uvozovkách, když zlobí a zase si sedne, tak ho pochválit za to, že si sednul. Protože jemu to dělá radost. Nebo když se mu něco podaří, tak si myslí, že hrozně moc jim pomáhá ta pochvala, aby měly ten pocit toho, že něco udělaly dobře. Přes to svoje neustálý nesoustředění se, tak oni se dokážou soustředit chvilku. Tak i za tu chvilku jako, si myslím, je dobrý pochválit. Ohodnotit, že je dobrý. Protože já jsem, nikdy jsem se nesetkal s tím, že bych, když se řeklo, že je něco špatně, že by to k něčemu vedlo. Vždycky to vedlo jenom k tomu, že se to vystupňovalo v hádku, výbuch osobnosti. A šlo všechno, co se dělo předtím, to dobrý, tak šlo najednou pryč.
Další zkušenosti:
Robert doporučoval individuální přístup ke studentům se specifickými vzdělávacími potřebami.
Marin doporučoval studenty se specifickými vzdělávacími potřebami chválit i za maličkosti.
Jitka doporučovala zapojit do výuky více pohybových aktivit pro celou třídu.
Robert vzkazoval učitelům, že by při výuce měli pro své studenty vytvořit příjemné prostředí k učení.
Marin doporučoval, aby studenti cítili podporu od svých rodičů.
Antonín by byl rád, kdyby pedagogové brali studenty se specifickými vzdělávacími potřebami z holistického pohledu.
Robert studentům se specifickými vzdělávacími potřebami vzkazoval, aby nepřestávali dávat učitelům najevo, jaká je jejich výuka.
