Marco do sedmé třídy do kolektivu nezapadal.
P: Věděl jsem, že jsem taky trošičku jinačí. Já sem nikdy do kolektivu nezapadal. Od sedmé, až osmé třídy sem se s nikým nebavil vůbec, až pak se stalo, že kamarády ve třídě mám.
T: Říkal si, že jsi nezapadal do kolektivu. V jakém věku si věděl tu diagnózu?
P: Tak nějak tou třetí třídou už.
T: Třetí třídou.
P: Jo, že mám tu poruchu.
T: A říkáš, že si nezapadl do kolektivu. To máš pocit, že ADHD na to má vliv?
P: Mám pocit, že ano. Jo, že mě třeba chytnul záchvat, kvůli tomu, jak sem se já choval, a to ADHD to jako celkem dost mění, jak se chovám. Protože kdybych to ADHD neměl, tak se chovám podle mě úplně jinak.
T: Napadlo mě ještě, mluvíš o hyperaktivitě, jak se to konkrétně projevovalo v tom kolektivu těch spolužáků?
P: Tak to moc nevím, protože jako já sem se nikdy spolužáků neptal, jako jaký mají na mě názor. Ale jako vyloženě mě to moc nezajímalo, jaký mají na mě názor, protože na co je mi názor ostatních, když jako mnohdy třeba fakt, klidně lehce sfalšování, protože neví, jaký doopravdy třeba jsem. A jaký bych byl bez toho.
T: A já nevím, jestli sem to úplně dobře pochopil, tak se někdy budu tak hloupě ptát. A v čem si teda myslíš, že to je, že si ti nedařilo zapadnout do toho kolektivu?
P: Podle mě z toho, že sem měl třeba v hodinách, já už nevím ani moc, úplně přímo. Jako možný je to třeba kvůli tomu, že prostě spolužáci nějak si všimli, že sem jinačí a báli se mě a nějaký taky další věci.
T: Takže to bylo o tý jinakosti, a že díky tomu se toho jako obávali?
P: (hm)