Vojta uměl díky své emocionalitě druhé lépe pochopit a pomoct jim.
Textová verze
P: Já jsem hodně emoční typ. Na to že jsem chlap bych řekl. Protože emoce byly vždycky jakoby hlavně záležitost žen. A já si mám tendence k tomu skluzovat do tady těch emočních věcí. A nevím, jestli to je pozitivní, negativní. Podle mě tak půl na půl no. Díky tomu jsem víc sentimentální, víc cynickej, víc přehnanej, nebo já nevím, jak bych to řekl. Přehnaně emotivní. Ale zas díky tomu jsem takovej, že dokážu druhejm pomoct a pochopit je. Že je dokážu, mám nějakou tu aspoň základní schopnost tý empatie, ten soucit. Dokážu spoustu věcí, co třeba si myslím, že jiný kluci by nepochopili, tak pochopím. A právě proto, že mám to zvláštní myšlení.
Další zkušenosti:
Pro Honzu bylo náročné navazovat vztahy ve třídě. Měl kamarády spíše mimo ni.
Dia vnímala, že jejich třídní kolektiv byl rozdělený na různé party.
Podle Jakuba měli ostatní těžkosti pochopit, jaké to je mít ADHD.
Vojta dokázal ve třídě udělat srandu a nevadilo mu, když za to dostal poznámku.
Marco do sedmé třídy do kolektivu nezapadal.
Honzu brali kamarádi jako akčního člověka.
Dia se dokázala vžít do problémů jiných.
Vojta uměl díky své emocionalitě druhé lépe pochopit a pomoct jim.
Marcovi pomohla terapeutická skupina v oblasti navazování kamarádských vztahů.
