Kristýna neměla ani chvilku pro sebe.
Textová verze
Tazatel: Jak duševní zdraví tvého syna ovlivnily jeho aktivity, volný čas, koníčky?
Kristýna: Tak bylo to hodně těžký, on začal, on hraje fotbal, začátky byly hodně těžké, tam záleží, jakýho vyfasuje trenéra, ale musím říct, že už tam vlastně chodí dlouhodobě na ty koníčky, že jemu naopak, jako samozřejmě má tam problémy, jak s kolektivem, s těma trenérama, ale už jakoby to má nějaký výsledky, že se díky tomu fotbalu, podle mě, jakoby dostává do toho kolektivu a pomáhá mu to pomalými krůčky fungovat v tom týmu.
Tazatel: Jak tráví volný čas kromě toho fotbalu? Když není na fotbale, tak jak trávíte volný čas?
Kristýna: No volný čas trávíme, že já musím neustále vymýšlet nějaké aktivity, protože on si neumí vůbec hrát sám, vůbec, ale ani pět minut. Naučil se hrozně brzo číst, hned přečetl dvě knížky, ale tím to skončilo, jakože by sám si zalezl, četl, prostě nic. Takže i to je to vyčerpávající, že vlastně nemáte ani tu minutu, že to dítě jediný co, když se zakouká do televize, tak on rád kouká na televizi, tak u toho už teďka vím, jenomže on zas není moc třeba u počítače, když je, tak jemu to moc nejde nějaký hry nebo tohle, já se je snažím od toho držet co nejdýl, ale i když je, tak on něco zmáčkne, pak to neumí si sám, takže stejně i u toho neustále potřebuje moji asistenci.