RENÁTA – DUS_03_04_01_DUSR05

Renáta musela najít flexibilnější zaměstnání. 

 Textová verze

RENÁTA u syna od dětství pozorovala, že je oproti jiným dětem „jiný“… více

Třeba v době, kdy jsem vyloženě byla se synem sama, tak moje celodenní činnost byla práce a péče o syna, nic jiného. Žádný volný čas, žádné dovolené, i když jsem třeba, musela jsem spojit samozřejmě pracovní činnost svoji s de facto s ním, což znamená, že jsem nenastoupila do práce, kde jsem pracovala před mateřskou, ale musela jsem si, nebo našla jsem si prostě úplně jiné zaměstnání, kde jsem byla téměř jakoby svým pánem, takže všechno se podřizovalo tady tomu. On tím, že měl tu školku, školu všechno v Ostravě, my jsme tam dojížděli, takže ráno se ho naložilo do auta, vyklopila jsem ho ve školce, ve škole podle toho, kde byl, jela jsem do práce. Když byl menší, tak ve 12 hodin nebo v 1 jsem pro něj musela zajet, přijeli jsme zpátky do práce, teď on obvykle tam třeba ještě 2 až 3 hodinky strávil se mnou v práci, než já jsem dodělala to, co bylo třeba. Což mi mimochodem samozřejmě i mí rodiče nějakým způsobem vyčítali, protože na jednu stranu si jako tvrdili, že to není dobré pro to dítě, na druhou stranu jako zase nikdo úplně nepochopil, že celá péče je na mně a de facto i jako finance a zajištění veškerých potřeb, jo? Takže a přijeli jsme domů z té práce, takže chvilku volného času na, přip-, připravili jsme si nějaké věci, které jsme měli v plánu, že uděláme, pak jsme se museli nějakým způsobem učit, potom zase mezi tím nějaká zábava, zase se učit, zábava, zase se učit. Večer zkontrolovat všechny pomůcky, všechny domácí úkoly, všechno prostě, protože pravidelně, a to si nevím, jestli to má souvislost s ADHD nebo ne, ale Jirka strašně moc zapomínal. Takže jeho bylo třeba kontrolovat, jestli má opravdu všechno.