Zpět na Prožívání PPP

Andrea se cítila zoufale, že se jí nedařilo udělat z jídla prioritu.

Textová verze


Snažím se přibrat, ale jde to strašně pomalu a kdybych si mohla od někoho ukradnout třeba 4 kila a pak si tu váhu jenom držet, tak budu hrozně šťastná,. Ale v rámci toho normálního denního života, kdy mám školu a praxe, tak ne vždycky je tam čas na to, abych si dala snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři, svačinu. A bez toho prostě nepřiberu (smích), jsem z toho i maličko zoufalá, jak si vlastně udělat ten čas na jídlo a udělat si z jídla prioritu, když to pro mě vlastně priorita není (smích), Ještě k tomu já mám maličko zvýšenou funkci štítný žlázy, takže se mi prostě nabírá hůř, to tělo spaluje maličko rychlejš a to to dělá ještě těžší (smích), a to je asi všechno, co mě napadá.


Další zkušenosti:

Matěj popisoval, že se za sebe člověk v akutní fázi PPP stydí.

Marii projevy PPP ovlivňovaly náladu.

Pro Matěje byla anorexie psychicky náročnější než fáze bulimie.

Helena věřila, že díky sdílení svých emocí pomoci prevenci PPP.

Emma popisovala, depresi i krizové situace, když se snažila zhubnout.

Kateřina se v akutní fázi PPP cítila neustále náladová, protivná a podrážděná.

Maruška popisovala, jak se cítila po epizodě bulimie.

Andrea se cítila zoufale, že se jí nedařilo udělat z jídla prioritu.

Díky léčbě jeho onemocnění se začal cítit Matěj lépe.

Když Emma mluvila o svém onemocnění zpětně, měla pocit jakoby mluvila o někom jiným.