Eva vnímala, že diagnózu ADHD někteří učitelé nepřijímali.
P: S touto paní učitelkou byly stabilní problémy, i na těch třídních schůzkách mi dávala najevo á to jste vy. Když jsem říkala, že dcera má problémy tak mi odpovídala takový poznámky typu: “Tohle na mě neplatí a s tímhle na mě nechoďte, s tímhle si na mě nepřijdete? Tyhle řečičky a tohle vám nežeru.” Takže jsem pochopila, že takhle to má, že takhle to asi mít bude a že je určitý procento učitelů, který to takhle mají. Nepřijali to a nepřijmou to. Já si z mý zkušenosti myslím, že je jich menšina. Že je jich opravdu menšina. I dneska se stane, že paní učitelka zase je to okrajovější předmět na výtvarku, řekne uštěpačně dcera, když někoho pošle za dveře: „Tebe poslat nemůžu, ty na to máš papíry.“ A nějakým způsobem ji vlastně shodí před celou třídou: „Jo, to víš, že jo. Ty máš papíry. Ty máš výmluvu, viď? Tebe nemůžu ani poslat za dveře.“ Což je pro dceru psychicky náročný.