Zpět na Metody a práce se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami

Klára popisovala, že k ní mohl student chodit za odměnu na návštěvy.

Klára

  • Věk pedagoga v době rozhovoru: 45 let

Textová verze


P: A vlastně třeba ten chlapec, který byl z pěstounské rodiny, si jako odměnu za vzorné chování vybral pobyt u nás. Takže jsme způsobem asi překročili, a nemyslím, že překročili, ale hódně tenká ta hranice profesní a soukromá. A vlastně dva roky, co sem u něho byla, tak za odměnu chodil k nám domů, znal se s mýma dětma a byl s námi v sobotu na výlet. Jako by to byla jeho motivace, to chtěl dělat, za pět razítek šel k nám domů. Takže jsem to brala naprosto: „Dobře, chceš to, tak proč ne, já nebudu složitě hledat tvou motivaci, a ty si o tohle opravdu hodně stál.“ Teď sem se rozhodla, že půjdu pryč, protože už ho dostane jenom do páté třídy a byl na mě fixován.


Další zkušenosti:

Klára se snažila naučit studenty se specificky vzdělávacími potřebami najít podstatné a důležité informace.

Klára popisovala, že k ní mohl student chodit za odměnu na návštěvy.

Antonín popisoval, že pokud po svěřencích se specificky vzdělávacími potřebami něco chtěl, musel to také sám udělat.

Jitka B. se snažila se studenty společně přijít na to, co je zajímalo.

Studentovi Jarmily pomáhalo agresi zvládat počítání do 10.

Antonín ostatním pedagogům radil, aby nespojovali studenta s jeho projevy chování.

Marin se se svým svěřencem učil u vaření.

Tomášovi
ulehčovalo práci při tělocviku, když si vytvořil skupinky a určil vedoucího.