Zpět na Volný čas studentů se specifickými vzdělávacími potřebami

Jarmila popisovala, že její studenti na mimoškolních aktivitách pracovali úžasně.

Jarmila

  • Věk pedagoga v době rozhovoru: 55 let

Textová verze


T: Jak jsou na tom ti žáci takhle z vaší třídy mimo třeba, když jezdíte na ty školní výlety, lyžáky, jak fungují tam?

P: No, tam fungují úplně úžasně, protože tam po nich člověk nechce to, co oni, co je nebaví nebo co musí dělat a to, do čeho se jim moc nechce. Tam jedou děti, které to lyžování baví a nemají čas tam zlobit. Musíme mít pro ně připravený program celodenní, takže máme dopoledne, odpoledne, večer. Tam ty děti, teď jsem se vrátila z lyžáku, a když jsme viděly s kolegyněmi seznam dětí, kdo s námi má jet, tak jsme si říkaly: „No, nazdar.“ Ale bylo to tak něco úžasného, že i ti zlobivci, které neučím ale potkávám je na chodbách a jsou na poradách pořád, opakují se ta stálá jména. Říkaly jsme si: „No, to teda bude.“ Ale bylo to fakt úplně úžasné, protože my jsme o nich ani nevěděly. Jakože by nějak zazlobili nebo prostě, ne. Já jsem jednoho takového zrovna měla v družstvu a nemůžu si stěžovat. Máme ještě věc, že tam vyhlašujeme osobnost kurzu, kdo nás zaujal něčím, a zrovna tento teda byl jedním z nich. Jiné děti v tom neškolním prostředí.


Další zkušenosti:

PodleTomáše pomáhala studentům se specifickými vzdělávacími potřebami každá řízená pohybová aktivita.

Podle trenéra Jirky byli svěřenci s poruchami pozornosti nadprůměrně pohybově nadané.

Jitka B. učila studentku se specifickými vzdělávacími potřebami, která měla velmi dobrý hudební sluch.

Klára oživila výuku kresbami svého studenta se specifickými vzdělávacími potřebami.

Jarmila popisovala, že její studenti na mimoškolních aktivitách pracovali úžasně.

Marin popisoval, že se akce mimo dětský domov skoro vždy povedly a vraceli se všichni spokojení.