Studentovi Jarmily pomáhalo agresi zvládat počítání do 10.
Textová verze
P: I teď se musí usměrnit, protože jeho reakce bývají nepřiměřené i slovní, nejenom fyzické. Jsme ale dohodnutí na pravidle, že si napočítá do 10. On se na mě už jenom podívá, já na něj a jenom kývnu a řeknu: „Ano, 10.“ Napočítá do 10 a ta situace se zmírní a zlepší. Bývalo to horší v tělocviku třeba, když s něčím nesouhlasil, s mým názorem nebo pokynem, tak byl schopný vzít něco ruky a praštit nejenom o zem, ale i někoho. Takže na mě bylo předcházet takovým situacím, aby k nim vůbec nedocházelo. I když opravdu někdy došlo. No, takže ho zklidnit a potom on si dal říct.
Další zkušenosti:
Klára se snažila naučit studenty se specificky vzdělávacími potřebami najít podstatné a důležité informace.
Klára popisovala, že k ní mohl student chodit za odměnu na návštěvy.
Antonín popisoval, že pokud po svěřencích se specificky vzdělávacími potřebami něco chtěl, musel to také sám udělat.
Jitka B. se snažila se studenty společně přijít na to, co je zajímalo.
Studentovi Jarmily pomáhalo agresi zvládat počítání do 10.
Antonín ostatním pedagogům radil, aby nespojovali studenta s jeho projevy chování.
Marin se se svým svěřencem učil u vaření.
Tomášovi
ulehčovalo práci při tělocviku, když si vytvořil skupinky a určil vedoucího.
