Někteří svěřenci Jirky se nad ostatní povyšovali.
Textová verze
P: Kdybych to měl shrnout jedním slovem, tak bych řek asi podřadný. Já jsem vždycky měl pocit, že tyhle děti, a asi to nemůžu globalizovat, neměl sem jich tisíce, ale já z mých zkušeností si myslím, že ty děti se nad ně povyšovaly a že to i vyplývalo z toho, že většina těch dětí byla chytrých. A ty chytrý, ještě hyperaktivní děti toho umí dobře zneužívat, takže mi vždycky přišlo, že se snažily jako nad ty děti povyšovat. Když na ně v něčem nestačily, třeba v tom tenise, který děláme, tak v tom tenise třeba nebyly tak dobrý, tak se je snažily shodit něčím jiným. Ať už v dnešní době moderním telefonem nebo čímkoliv. Takže se je snažily vždycky snížit. Ale zajímavý, že samozřejmě ty děti si to nenechaj líbit a během chvilky se to přeskupí a pak to začne bejt všichni proti tomuhle tomu klukovi. Pak už si myslím, že na ty tréninky nikdy nechodily ani ty děti přesně kvůli tomuhle jedinci, který to tam dokázal ničit. A to i když sem na něj byl přísnej a snažil sem se hodně dirigovat, tak pak celková nálada na tom tréninku si myslím, že jako se hodně propadla.
Další zkušenosti:
Tomáš od začátku výuky sledovat a oslovoval děti, které měly problémy se soustředěním.
Jitka se studenty pracovala na vztazích od začátku, nebyly mezi nimi pak problémy.
Klára studentům se specifickými vzdělávacími potřebami vysvětlovala odmítání kamarádství ostatních žáků.
Klára ocenila, že se po roce práce její student naučil řešit situace se spolužáky jinak.
Jarmila o ADHD otevřeně mluvila s celým kolektivem.
Někteří svěřenci Jirky se nad ostatní povyšovali.
Jitka B. vnímala odlišnost studentů se specifickými vzdělávacími potřebami jako důvod problémů se začleněním.
Andrea se snažila zlepšit studentům pozici ve třídě jejich zapojením do výuky.
