Zpět na Komunikace rodičů se školou

Klára s učitelkou syna komunikovala přes email a deníček.

Klárka

  • Věk rodiče v době rozhovoru: 45 let

Textová verze


P: Takže já jim vždycky nabízím, pište jakoukoliv maličkost, ne jemu do deníčku, ale mi.  A já vám napíšu co a jak,  z našeho pohledu.Vždycky jsem jim řekla, že slovo učitelky je u mě na prvním místě. Uvěřím spíš jí, a jim to pomůže, oni když mají ten pocit, že s nimi chci spolupracovat, a udělám všechno proto, aby jí bylo dobře. Když jí bude dobře s mým synem,  aspoň trochu, tak mému synovi potom tam bude dobře.  Takže to tak máme nastavené, fakt jsme si vyměnily hromady mejlu a v klidu. Ona neobviňuje nás, a já bych v životě neobviňovala jí z ničeho.


Další zkušenosti:

Syn Kláry se na běžnou základní školu dostal díky inkluzi.

Julie popisuje neústupnost v rozhodnutí paní ředitelky, když dostal syn dvojku z chování

Robert ve škole mohl vysvětlit, jak syn věci prožívá a čím je důležité se u něj zabývat.

Klára s učitelkou syna komunikovala přes email a deníček.

Petra byla ráda v telefonickém kontaktu s třídní učitelkou i asistentkou svého syna.

Robert si přál, aby s ním učitelé komunikovali nejen na třídních schůzkách.

Pro Roberta bylo důležité, aby učitelé rozuměli projevům ADHD a jednali se synem individuálně.

Eva vnímala, že diagnózu ADHD někteří učitelé nepřijímali.

Michaela potřebovala od učitelky vysvětlení, proč jí nefunguje spolupráce s jejími dětmi.