Eva byla ráda, že asistentka pomáhala dceři dělat zápisky, když na ní přišel útlum.
Textová verze
P: Tady místní, takže ne nějaký úplně náročný, výběrový gymnázium to ne, ale přece jenom o něco náročnější než základka. Nicméně šla tam celá skupina deseti dětí, jejich spolužáků. Ona chtěla být s nimi Přijímačky udělala bez problému. Přišlo mi, že není důvod, proč by tam neměla chodit. Ale sešlo se to s tím, že souběžně s přechodem na tu školu na ni uhodily další problémy. V tý škole se naštěstí setkala s perfektní paní učitelkou se vstřícným přístupem. Opravdu maximálně vstřícným. Znali i to pozadí, že opravdu se má s čím vyrovnávat. Takže na ní brali maximální ohledy. S tím zhoršením toho stavu dostala z pedagogicko-psychologické poradny dovolení mít asistentku na dvacet hodin týdně. Tam si naštěstí s paní sedly, takže to jí hodně pomohlo. Paní sedí vedle ní, když vidí, že má útlum, píše si zápisky. Když se dcera probudí, přisune jí zápisky. Pomáhá jí přepsat si je do sešitu.
Další zkušenosti:
Syn Julie získal asistenta skrze pedagogicko-psychologickou poradnu.
Podle Kláry se přidělení asistenta pedagoga v mateřských školách stalo běžnou záležitostí.
Pavla vnímala asistenta pedagoga v logopedické školce jako velkou pomoc.
Eva byla ráda, že asistentka pomáhala dceři dělat zápisky, když na ní přišel útlum.
Použití fyzické síly na syna Julie nefungovalo.
Neustálá kontrola podle Petry nebyla účinným přístupem k dítěti.
Michaela vnímala, že její děti raději komunikovaly s asistentkou než s vrstevníky.
Julie ocenila, že jí asistent informoval o tom, co se každý den ve škole událo.
Podle Kláry by měl být asistent empatický, vnímavý a důsledný.
