Neustálá kontrola podle Petry nebyla účinným přístupem k dítěti.
Textová verze
P: V 5. a 6. třídě měl asistentku a loni už to vůbec nefungovalo, paní asistentka k němu měla spíš takovej miminkovskej styl. Kontrolovala syna. Ten na ní byl alergický. Vyvrcholilo to v to, že mně paní třídní řekla, že je syn dál, než paní asistentka. Tak to mně přišlo komický, nicméně já jsem o to stála, syn jí nechtěl mít už loni, já jsem o to fakt stála, protože jsem měla pocit benefitu pro něj Ale loni se to nepotvrdilo a už jsem nebyla schopná v tý škole to vykomunikovat, že by ji syn už neměl, protože jim se hodila, na něj to bylo napsaný a voni měli podstatně problémovější děti ve třídě ať už učením nebo chováním. A od toho je asistent pedagoga, je sice napsaný na syna, ale asistent pedagoga, takže tím pádem tam byl.
Další zkušenosti:
Syn Julie získal asistenta skrze pedagogicko-psychologickou poradnu.
Podle Kláry se přidělení asistenta pedagoga v mateřských školách stalo běžnou záležitostí.
Pavla vnímala asistenta pedagoga v logopedické školce jako velkou pomoc.
Eva byla ráda, že asistentka pomáhala dceři dělat zápisky, když na ní přišel útlum.
Použití fyzické síly na syna Julie nefungovalo.
Neustálá kontrola podle Petry nebyla účinným přístupem k dítěti.
Michaela vnímala, že její děti raději komunikovaly s asistentkou než s vrstevníky.
Julie ocenila, že jí asistent informoval o tom, co se každý den ve škole událo.
Podle Kláry by měl být asistent empatický, vnímavý a důsledný.
