Doporučení psychologů a psychiatrů k obecnějším tématům
Během rozhovorů s experty z oblasti dětské psychologie, psychiatrie a psychoterapie došlo kromě povídání o konkrétních modelových případech i na obecnější témata, která souvisí s dětským duševním zdravím, spokojeností, výchovou a případně i řešením nastalých problémů.
Ve výběru a řazení témat se snažíme postupovat od základních doporučení pro přijímající ale zároveň i důslednou výchovu (podpora bezpečné vztahové vazby a samostatnosti ale i nastavování hranic) a přecházet k situacím, které vyžadují pozornost pro svou určitou problematičnost (řešení nejrůznějších potíží v rodině a škole, případně i za přispění odborníků). Ohledně nejrůznějších potíží nejprve zařazujeme ukázku z rozhovoru s psychoterapeutem a psychiatrem Petrem Pöthe, který (stejně jako řada jeho dalších zde citovaných kolegů) apeluje na to, aby pro své prožívání a chování nebyly děti pokud možno zbytečně „patologizované“.
Téměř všechny zařazené ukázky se týkají záležitostí a situací, které řeší se svými dětmi skoro všichni rodiče, další příbuzní i lidé, kteří se vzděláváním a péčí o děti zabývají profesně. Tato témata zaslouží pozornost, ať už dané dítě vykazuje známky obtíží v oblasti duševního zdraví, nebo ne. Proto doufáme, že se stanou užitečným zdrojem inspirace a podpory pro všechny, kterým na duševním zdraví a pohodě dětí záleží.
- Co je to vztahová vazba (attachment) a proč je pro spokojenost a vývoj dítěte tak důležitá
- Jak u dětí posilovat soběstačnost a sebedůvěru a jak je pomáhá rozvíjet Montessori a léčebná pedagogika
- Důležitost vnímavé přítomnosti v rodičovství i v terapii
- Rozvoj silných stránek a talentů u dětí a podpora sebevědomí
- Jak správně nastavovat hranice v respektující výchově
- Vliv moderních technologií ve výchově a rozvoji dětí
- Jak přistupovat k dětem, u kterých se objevily problémy
- Na koho se mohou rodiče a vyučující obrátit, když potřebují pomoc ohledně výchovy či konkrétních potíží dětí
- Jak se chovat k dítěti v afektu a jak zvládat záchvaty vzteku
- Možnosti individuální a skupinové terapie u dětí
Co je to vztahová vazba (attachment) a proč je pro spokojenost a vývoj dítěte tak důležitá
S psycholožkou Kateřinou Paclíkovou jsme si povídali o významu vztahové vazby (tzv. attachmentu) a o tom, jak bezpečnou vztahovou vazbu utvářet a podporovat. Vysvětlovala také, jak je to se zvládáním potřeb a emocí u dětí (které ještě nemají zralý mozek) a jak je mohou dospělí provázet a podporovat, aby se zdravému zacházení s obojím postupně učily.
Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková se věnuje převážně dospělým klientům, se kterými však často nachází zdroje jejich problémů právě v dětství, nezřídka přímo v oblasti attachmentu. V rozhovoru popisuje i významný vliv dalších osob, například učitelů a vzdálenějších příbuzných a to, jak mohou děti podpořit v případě, že jim doma něco chybí.
Všem, které téma vztahové vazby zaujalo, můžeme doporučit další užitečné zdroje zabývající se attachmentem:
- Portál Šance dětem: https://sancedetem.cz/attachment-o-dulezitosti-citoveho-pouta-v-zivote-o-jeho-poruchach-leceni
- Právo na dětství: https://www.pravonadetstvi.cz/odbornici/attachment/
Jak u dětí posilovat soběstačnost a sebedůvěru a jak je pomáhá rozvíjet Montessori a léčebná pedagogika
S terapeutkou Máriou Heveriovou jsme si vyprávěli o předpokladech úspěšnosti dětí ve školním prostředí a o tom, jak jsou v tomto směru důležité soběstačnost a sebedůvěra i zkušenosti s běžnými každodenními činnosti, které děti získávají v domácím prostředí. V případech, kdy je třeba tyto schopnosti a dovednosti (například z důvodů specifických potřeb dítěte nebo ztížených podmínek) podpořit, je možné využít metod Montessori a léčebné pedagogiky, se kterými paní terapeutka hojně pracuje.
Důležitost vnímavé přítomnosti v rodičovství i v terapii
Dalším tématem, které terapeutka Mária Heveriová zdůrazňovala, byla potřeba vnímavé přítomnosti a bezpečného prostředí ve výchově (i v terapii).
Rozvoj silných stránek a talentů u dětí a podpora sebevědomí
K výchově doma i ve škole by měl patřit také rozvoj silných stránek a podpora zájmů a talentů dětí. Psycholog František Hodný vysvětluje, jak je důležité, aby se právě na silné stránky nezapomínalo a nevěnoval se jim na úkor slabších stránek nebo problémů menší prostor. Právě silné stránky a talenty dětí jsou totiž klíčem k jejich motivaci, sebedůvěře a spokojené budoucnosti. DUS_05_03_05_František Hodný
Jak správně nastavovat hranice v respektující výchově
Téma nastavování hranic je ve výchově mimořádně důležité. Vedle bezpodmínečného přijetí a vytváření bezpečného a láskyplného prostředí možná jedním z nejdůležitějších. Pro některé rodiče však může být právě tato součást výchovy náročná. Zvlášť když se snaží o skloubení vytyčování pevných hranic s (v současnosti hodně prosazovaným) respektujícím přístupem. O tom, jak se s touto výzvou vypořádat, jsme se bavili například s psychoterapeuty Zdeňkem Mackem nebo Kristýnou Černíkovou.
S psycholožkou a psychoterapeutkou Kristýnou Černíkovou jsme se nastavování hranic věnovali dopodrobna. Došlo i na povídání o tom, jak zvládnout momenty, kdy jsme si jako rodiče sami nejistí vlastními hranicemi, nebo situace, kdy zjistíme, že nám dříve nastavené hranice už nevyhovují či nefungují a bylo by dobré je (spolu s dítětem) zrevidovat a změnit.
Vliv moderních technologií ve výchově a rozvoji dětí
Dalším tématem, na které jsme narazili v rozhovoru s terapeutkou Máriou Heveriovou, byly moderní technologie. Následující ukázka se věnuje pozitivnímu vlivu technologií v rozvoji dětí, zároveň však upozorňuje, na co si dávat pozor a jak v tomto směru nastavit potřebné mantinely. Dozvíte se také, proč není vhodné trestat starší děti a adolescenty odebíráním telefonu.
Jak přistupovat k dětem, u kterých se objevily problémy
Než přejdeme k tipům, které se týkají možností řešení nejrůznějších potíží v oblasti duševního zdraví dětí, zařazujeme vyprávění psychoterapeuta a psychiatra Petra Pöthe. Vysvětluje v něm svou roli v projektu Pro zdraví duše (který mimo jiné vedl i ke vzniku těchto stránek) a svůj názor na to, jak je podle něho třeba přistupovat k dětem, u kterých se objevily problémy. Zdůvodňuje, proč je třeba děti pokud možno „nepatologizovat“, proč nemá v souvislosti s dětmi rád vyjádření, že v nějakém směru „fungují“ či naopak „nefungují“ a proč mu přijde nesmyslný například i ustálený odborný pojem „porucha chování“.
Pan doktor Pöthe je autorem řady knih a podcastů, které se věnují nejrůznějším bolestem dětské duše a situacím, se kterými se děti (i jejich rodiče a učitelé) potýkají. Pro všechny, které jeho vyprávění zaujalo, přinášíme několik tipů na další videa:
- Hovory o duši: „Tendence patologizovat prožívání je obrovská“, říká psychoterapeut Pöthe: https://www.youtube.com/watch?v=K1UlcFT816U
- Bolesti dětské duše: ADHD, vztek a agrese: https://www.youtube.com/watch?v=xfbsrHEyvd8&t=8s
- Peter Pöthe: Jdou vaše děti vlastní cestou? https://www.youtube.com/watch?v=AJPGIVb1-TQ&t=38s
Na koho se mohou rodiče a vyučující obrátit, když potřebují pomoc ohledně výchovy či konkrétních potíží dětí
Psychoterapeutka Carmen Švýcarská shrnuje postup, který může použít škola (nebo rodiče) v momentě, kdy problémy některého z žáků vyžadují zvláštní pozornost a péči a překračují možnosti samotné školy či (nepoučeného) rodinného prostředí.
Sociální pracovnice a asistentka pedagoga Pavlína Borovičková popisuje na konkrétním příkladu (1. modelový případ ze sekce 0502) další možnosti, kterých lze využít na straně školy/školky i rodičů ke zvládnutí problematické situace a optimalizování výchovných postupů u náročnějšího dítěte. Mezi jejími tipy v závěru ukázky zaznívají i doporučení, jak pracovat s agresí.
Jak se chovat k dítěti v afektu a jak zvládat záchvaty vzteku
Školní psycholožka Jiřina Juřičková podrobně vysvětluje na příkladu 10. modelového případu ze sekce 0502, jak se chovat v momentě, kdy má dítě záchvat vzteku nebo když se chová agresivně. Vedle praktických tipů, jak přistupovat v takové chvíli k dítěti, zohledňuje i zátěž osob, které musí takovou situaci zvládnout, a potřebu jejich podpory.
Školní psycholožka Jiřina Juřičková k desátému modelovému případu a obecně k tomu, jak přistupovat k dětem v afektu
Možnosti individuální a skupinové terapie u dětí
Psychoterapeutka Barbora Kohoutová přibližuje, jak probíhá spolupráce s dětmi v momentě, kdy jejich rodiče, škola, nebo děti samy dojdou k názoru, že by bylo dobré přizvat k řešení nastalých potíží odborníka. Popisuje, jaké jsou možnosti individuální a skupinové terapie a vysvětluje, který z obou typů terapie je vhodný pro různé oblasti problémů. Skupinové terapii se pak věnuje podrobněji a vysvětluje například její přínosy a limity, vnitřní pravidla skupiny, počátek spolupráce a okolnosti jejího ukončení apod. Některé souvislosti ilustruje na případu dívky z deváté třídy z modelové kazuistiky č. 4 ze sekce 0502.
