Projevy duševních obtíží
Do výzkumu byli zařazeni rodiče, kteří vnímali, že jejich děti měly potíže v oblasti duševního zdraví. Některé z nich měly stanovenou diagnózu duševního onemocnění nebo poruchy učení, jiné (dosud) diagnózu neměly, ale projevovaly se u nich různé potíže v oblasti chování, nálad nebo emocí.
Projevy duševního onemocnění
Rodiče hovořili o široké škále duševních potíží, které se u jejich dětí projevovaly. Symptomy se lišily v závislosti na individuálních charakteristikách každého dítěte a konkrétní diagnóze.
1. Problémy s komunikací
U některých dětí se objevovaly potíže s v oblasti komunikace, verbálního vyjadřování a řeči. Rodiče zmiňovali obtíže s dorozumíváním a porozuměním neverbální komunikace. Několik dětí, které měly poruchu autistického spektra v raném věku nemluvily nebo měly verbální projev jiný než vrstevníci. U jiných byla zaznamenána špatná výslovnost, nekonzistentní dech během mluvení a nesprávné používání sykavek. Tato komunikační omezení vedla k frustraci, zejména když dítě nerozumělo okolí nebo kdy mělo potíže vyjádřit své myšlenky, což někdy vyústilo v agresivní reakce.
Další aspekt se týkal sociálních potíží spojených s komunikací. Některé děti zažívaly potíže s přijetím okolím a často čelily nechápání a odmítnutí kvůli odlišnému způsobu komunikace. Tyto sociální obtíže vyžadovaly specifický přístup od okolí, který se lišil od standardních interakcí. Navíc byly pozorovány variabilita v sociálním chování, kdy některé děti střídaly touhu po společnosti s odmítáním kontaktu podle aktuální nálady nebo pocitu. Tato variabilita měla vliv na jejich schopnost navazovat vztahy s vrstevníky a ostatními.
Problémy s komunikací u těchto dětí nebyly omezeny pouze na verbální aspekt, ale ovlivňovaly i schopnost porozumění neverbální komunikaci a sociální interakce. Tyto komunikační obtíže měly dalekosáhlé dopady na vztahy dětí s okolím, včetně rodiny a školního prostředí.
2. Sociální obtíže
U některých dětí se objevily problémy ve vztazích a ve fungování v sociálním prostředí. U některých šlo o odloučení od kolektivu a uzavřenost do sebe, někdy šlo přímo o sociální fobie a strach z davu. V jiných případech, hlavně u dětí s ADHD, se projevovala hyperaktivita a impulsivní chování. Z toho vyplývalo, že někdy jim okolí nerozumělo a nepřijímalo je. U jiných dětí se potíže projevovaly jako strach z dotyku a fyzické blízkosti. V několika případech se objevilo odmítání běžných projevů náklonnosti a fyzické blízkosti od rodiny.
3. Problémy ve škole
Mnoho potíží ve škole souviselo s těmito sociálními obtížemi. Dítě se špatně adaptovalo na třídní kolektiv. Ve škole však děti mohly čelit i špatnému školnímu prospěchu. Některé z dětí měly výborné známky, jiné potřebovaly značně specifický přístup, aby zvládly školní nároky. U některých dětí došlo k odkladu školní docházky nebo změně školy. Některé děti navštěvovaly školy nebo třídy pro děti se specifickými potřebami. V některých případech byla patrná nízká schopnost soustředit se na nezajímavé aktivity.
4. Emoční a psychické problémy
U některých z nich se vyskytovaly emoční výbuchy a projevy vzteku, které byly často spojovány s nepříjemnými podněty. Někteří rodiče zaznamenali neschopnost svých dětí kontrolovat své emoce, což vedlo k agresivnímu chování, včetně fyzických projevů nekontrolovaného vzteku doma i ve škole. Někteří rodiče hovořili také o depresivních stavech, přičemž některé děti projevovaly negativní nálady a vykazovaly sklony k depresím, které mohly vyústit až k myšlenkám na sebevraždu.
Někteří rodiče se snažili ovlivnit chování svých dětí pomocí různých strategií, včetně přesměrování pozornosti, aby minimalizovali emoční výbuchy. V některých případech se rovněž objevovaly obtíže s kontrolou emocí ve společenských situacích, což mělo negativní dopad na interakce s vrstevníky a ostatními členy rodiny. Emoční a psychické problémy měly různorodý charakter a ovlivňovaly jak samotné děti, tak i jejich rodiny a školní prostředí.
5. Schopnost zvládat stres a změny v životě
Některé děti vykazovaly obtíže v adaptaci na stresové situace a změny v životě. U několika z nich byly identifikovány prvotní příznaky, které naznačovaly sníženou schopnost zvládat náročné situace. Rodiče některých dětí zaznamenali, že změny ve školním prostředí, například přechod na gymnázium, byly pro ně velkým stresem. Tyto změny mohly mít negativní dopad na akademické výsledky a celkový psychický stav dětí.
Důležitým faktorem byly i hormonální změny spojené s pubertou, které ovlivňovaly psychický stav některých adolescentů. Několik z nich zažívalo náhlý a dramatický pokles psychického zdraví během krátké doby, což mělo vliv na jejich schopnost vstát z postele, účastnit se běžných aktivit a projevovat zájem o okolní svět. Projevy deprese, ztráta zájmu o předešlé aktivity a neschopnost překonat únavu odrážely omezenou schopnost zvládat psychický stres nebo překonat prožité trauma.
Kromě toho někteří rodiče zažili projevy úzkostlivých stavů u některých dětí, včetně úzkosti spojené s vnímáním sebe jako outsidera v kolektivu a sociálních sítích.
6. Specifické potíže související s jednotlivými diagnózami
Projevy dětí se lišily podle konkrétní diagnózy, kterou měly.
