Zpět na Řešení agresivního chování

Pro úspěšné řešení agrese je podle Adama důležitá práce s rodinou a také sebereflexe agresora.

Textová verze


Když se budeme bavit o nějakém ideálním řešení, tak samozřejmě je to práce s celou rodinou. Protože tam to vzniká a my se samozřejmě můžeme snažit na všech frontách, ale když se to dítě se vrací do stejného prostředí, tak ať už se bude škola jakkoli snažit, nebo dělat nějaké programy, tak znovu tam bude narážet na stejný problém. Hrozně záleží na tom, v jaké fázi ten člověk přichází a jak je schopen sebereflexe. Úplně ten základ je nějakým způsobem ho přivést k tomu, že to není v pořádku, a že jsou i jiné možnosti. A pak je samozřejmě i ta varianta, kdy už je to jemnější práce, kdy ten člověk ví, že to není v pořádku, ale děje se to, a tam už je spíš taková jemnější práce jako vlastně s faktory, které jsou za tím.


Další zkušenosti:

Arnošt popisoval, jak je potřeba reagovat bezprostředně na agresivní chování dětí.

Pokud učiteli někdo nahlásí podezření na šikanu, je podle Marka důležité, aby si pedagog všechno podrobně zapsal.

Pro řešení agrese u žáků byla podle Martiny přínosná setkání s rodiči nebo výchovná komise.

Dlouhodobou šikanu ve školeJirky pomáhala řešit oblastní metodička prevence.

Zdeněk při řešení šikany pracuje se všemi zúčastněnými osobami.

Podle Jardy je u školní šikany velmi důležité to, jak se k agresi postaví zbytek třídy.

Pro úspěšné řešení agrese je podle Adama důležitá práce s rodinou a také sebereflexe agresora.

Magda se při řešení situací, ve kterých hrála roli agrese, snažila nejdříve zjistit kontext celé situace.

Podle Zdeňka není nic horšího než neřešený problém.

Jakub se s klienty snažil vždy jednat narovinu a nic si nenalhávat. Hovořil o důležitosti dávat dětem a adolescentům jistotu, že vše je řešitelné.

Podle Marka se řešení závažné šikany neobejde bez práce se skupinou. Často se ale zapomíná na individuální práci s jednotlivými aktéry.

Jakub mluvil v souvislosti se závažnými případy o riziku špatného hodnocení ze strany pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí.

Arnošt nedoporučoval agresi mezi dětmi neřešit, na druhou stranu podle něj není dobré zastavovat rozumnou míru agresivity.