Zpět na Řešení agresivního chování

Podle Zdeňka není nic horšího než neřešený problém.

Textová verze


Jestliže se to dítě stane agresivním, tak vždycky by ten rodič měl přemýšlet o tom, proč to tak je, co je tím spouštěčem. A další věc, není nic horšího než hnijící problém. To znamená, že pokud to dítě má s agresivitou potíže a vidí to škola, vidí to rodiče, tak je opravdu dobré včas kontaktovat nějakého odborníka, který s tím umí pracovat. A když se to dítě podchytí včas a je motivováno třeba pro tu změnu, i ten rodič je motivován, je to to nejlepší. Takže skutečně to je první věc, nenechat to hnít.


Další zkušenosti:

Arnošt popisoval, jak je potřeba reagovat bezprostředně na agresivní chování dětí.

Pokud učiteli někdo nahlásí podezření na šikanu, je podle Marka důležité, aby si pedagog všechno podrobně zapsal.

Pro řešení agrese u žáků byla podle Martiny přínosná setkání s rodiči nebo výchovná komise.

Dlouhodobou šikanu ve školeJirky pomáhala řešit oblastní metodička prevence.

Zdeněk při řešení šikany pracuje se všemi zúčastněnými osobami.

Podle Jardy je u školní šikany velmi důležité to, jak se k agresi postaví zbytek třídy.

Pro úspěšné řešení agrese je podle Adama důležitá práce s rodinou a také sebereflexe agresora.

Magda se při řešení situací, ve kterých hrála roli agrese, snažila nejdříve zjistit kontext celé situace.

Podle Zdeňka není nic horšího než neřešený problém.

Jakub se s klienty snažil vždy jednat narovinu a nic si nenalhávat. Hovořil o důležitosti dávat dětem a adolescentům jistotu, že vše je řešitelné.

Podle Marka se řešení závažné šikany neobejde bez práce se skupinou. Často se ale zapomíná na individuální práci s jednotlivými aktéry.

Jakub mluvil v souvislosti se závažnými případy o riziku špatného hodnocení ze strany pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí.

Arnošt nedoporučoval agresi mezi dětmi neřešit, na druhou stranu podle něj není dobré zastavovat rozumnou míru agresivity.