Jitka doporučovala motivovat studenta skrze spolupráci speciální pedagožky, učitelů a rodiny.

Jitka

• Věk pedagoga v době rozhovoru: 44 let

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: My jsme tady na tom před nějakou dobou hodně pracovali, protože jsme tu měli kolegyni, která se zaměřovala na vytváření motivačních systému pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Viděli jsme, že když ten motivační systém je opravdu funkčně nastaven na míru toho dítěte. Každé to dítě to mělo samozřejmě jinak, tak to potom opravdu mělo velmi kladný vliv do té výuky. Byli v tom zainteresovaní jak teda dítě, tak ta speciální pedagožka, která s ním pracovala individuálně. Aby to dávalo smysl, tak musela podle stejného vzoru postupovat jak rodina, tak potom paní učitelky při tom vzdělávání ve škole. Když všichni byli důslední, tak se velmi rychle projevily ty změny. Takže i ten učitel by měl být schopen přijmout radu někoho jiného, byť třeba z venku často jde proti jeho jako původnímu, neříkám přesvědčení, ale původním zvyklostem. Tohle to samozřejmě mnohem lépe přijímají mladí, kteří to berou jako pomoc a mnohem větší problém s tím mají starší učitelé. Ale zase teď nechci jako rozlišovat mladý starý ve škole, to vůbec ne. To zase starší učitelé, když ty věci přijmou, tak je umí velmi dobře prosadit v praxi. Ale je třeba jim to vysvětlit tak, aby to pochopili, proč ty věci mají dělat.