Michaela vnímala, že její děti raději komunikovaly s asistentkou než s vrstevníky.
P: Oni nemají kamarády takový, aby mohli říct: „Jo, teď půjdeme spolu na hřiště.“, a hrát si. To dvojčata nemaj. Oni spíš vždycky tíhnou k dospělým. Takže když potřebují ve škole, tak zahrnou asistentku nebo učitelku, když je to někde venku, tak oni si nepůjdou hrát s malou kamarádkou, ale budou hučet do té tety a všecko to klavírovat do ní.