Martina absolvovala kurzy výchovného poradce a metodika prevence.

Martina

• Zobrazit celý profil

Textová verze

Tazatel: Vy jste na začátku mluvila o svém vzdělání, že jste vystudovaný výchovný poradce i metodik prevence?

Martina: Ano.

Tazatel: A tak se zeptám, jestli vás to vaše vzdělání nebo ta příprava připravila na práci s těmi agresivními dětmi, o kterých jste mluvila.

Martina: Já myslím, že ano. Já teda musím, musím jakoby pochválit to studium, které jsem absolvovala. Bylo to teda studium Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. A byla to vlastně katedra psychologie, která zaštiťovala tohle vzdělání a vlastně velmi přínosné pro mě bylo to, že zaprvé nás tady učili odborníci z praxe, nebyli to jenom jaksi vysokoškolští pedagogové a zadruhé bylo moc příjemné, já jsem totiž to studium toho výchovného poradce bylo v rámci nějakého projektu EU a my jsme vlastně jezdili na víkendy, nebylo to jako studium v Praze. Jezdili jsme na víkendy a nejpřínosnější bylo to, že jsme spolu vždycky celý víkend pobývali všichni, co jsme studovali a vyměňovali jsme si zkušenosti. Protože mezi námi byli i kolegové, kteří už to výchovné poradenství dělali. Já jsem ho začala studovat v době, kdy jsem se stala na škole výchovným poradcem, takže jsem neměla vůbec žádné zkušenosti. A to předávání zkušeností bylo pro mě asi nejcennější. To vyměňování názorů, ty zkušenosti, jak to funguje na jiné škole. A tak to bylo úžasný s tím že teda i vyučující byli skvělí, protože to bylo všechno, všichni to byli praktici a neříkali nám nějakou bohapustou teorii. To bylo fajn.

Tazatel: A to bylo, jestli se můžu zeptat, jako v rámci magisterského studia nebo to bylo nějaké doplňující? 

Martina: Ne, to bylo takové to další vzdělání pedagogických pracovníků, takové to celoživotní. Tři semestry, myslím, nebo jak to bylo. A pak jsem hned navázala toho školního metodika prevence, to už jsem teda jezdila do Prahy, ale vlastně ta parta zůstala, část té party zůstala stejná, no, protože jsme nějak měli pocit, že když máme toho výchovného poradce, takže ono se to mnohé překrývá, že jo, takže vlastně jsme tehdy říkali: „Tak my ještě doděláme i metodika prevence, abychom ty informace měli ucelené a věděli si rady v těch situacích.“ Jo, protože mnohdy to třeba byli kolegové ze škol, které byly malé, a ti kolegové věděli, že jim tam nikdo nepomůže, že na to budou sami, že nemají vlastně ten velký pedagogický sbor nebo nemají to velké zázemí, a že vlastně na to budou sami, takže jsme se snažili nasát co nejvíc informací a zkušeností, co to šlo.