Zpět na Podpora studentů s ADHD ve škole

Marin v roli asistenta pedagoga narazil na učitelku, která neporozuměla roli asistenta.

Marin

  • Věk pedagoga v době rozhovoru: 39 let

Textová verze


T: Napadá mě ještě, když máš tu cennou zkušenost, že si dělal toho asistenta přímo ve škole, jaká byla spolupráce s učiteli?

P: Dobrá. Většinou jo. Musím říct, že tam byli top učitelé, s kterými byla naprosto skvělá spolupráce. Úplně přesně věděli, že ten žák tohle potřebuje a brali nás spolu, když jsme byli ve třídě. Bohužel jsme narazili i na učitele, to byl jeden příklad, který nepochopil, co asistence je. Když můj klient při písemce nevěděl, co má dělat, tak se mě zeptal. Tak já jsem bral svoji asistenci, že když bude potřebovat se zadáním pomoct, aby to pochopil, aby to mohl napsat, co se po něm chce. Tak to zase nepochopila ta profesorka, a to dostali jsme kuli. Vzala to tak, že já mu napovídám a že jsem mu napověděl celou písemku. Přitom jsem mu jenom řekl, co má dělat. „Ta otázka je takto položená, tak to tak prosím tě napiš.“ A už to byl problém.


Další zkušenosti:

Díky asistentovi pedagoga se Tomáš mohl věnovat celé třídě.

Klára by byla nejraději za jednu třídu a s menším počtem studentů a se dvěma asistentkami.

PodleJarmily vnímal kolektiv asistenta jako součást třídy.

ProKláru bylo důležité naučit třídu, že asistent je pro žáka potřeba, ne výhoda.

Marin v roli asistenta pedagoga narazil na učitelku, která neporozuměla roli asistenta.

Andree asistentka pedagoga spíše starosti přidělávala.

Když měli studenti pocit, že už výuku nezvládají Jitka B. jim dovolovala procházku.

Jitka doporučovala zapojovat více pohybových aktivit pro celou třídu.

Podle Antonína bylo potřeba vzdělaného personálu, který věděl, jak s ADHD dětmi pracovat.

Klára vnímala, že je náročné sladit nároky a potřeby všech dětí ve třídě.

Dobrým nástrojem k vyřešení neklidu, který student prožívá, byla podle Jitky Rubikova kostka.