Podle Jarmily vnímal kolektiv asistenta jako součást třídy.
Textová verze
T: V čem třeba abych si konkrétně představila, v čem asistent ve třídě žákům pomáhá?
P: Pomáhá se vším. Pomáhá jednak, aby se připravili na tu hodinu. O přestávce s nimi tráví hodně času. A oni je to zajímavé, ale oni v tom asistentovi vidí takovou pomoc a takového, jak bych to řekla, jaký výraz. Jakože je na jedné vlně s těmi dětmi.
T: Že je jako jejich členem, součástí třídy.
P: Ano, přesně tak.
T: Aha.
P: A oni, když já třeba něco zadám, něco řeknu, tak ten pan asistent, když je to něco těžkého nebo složitého nebo při úloze zadávání domácí úlohy. „A dneska by úloha být nemusela.“ Tak se přimluví. Je takovým spojencem s nimi. Takže spíš se zastává dětí. Oni i o těch přestávkách se s ním podomlouvají a on řekne: „Tak popros paní učitelku, aby to nebo ono.“
T: Takže je to takový prostředník.
P: Ano. Nejenom je takovým pomocníkem, když se děti mají nachystat na výuku, ale zkontroluje, jestli mají zapsané řádně domácí úkoly, jestli látka, která byla na tabuli, jestli jí opíší nebo pomůže jim to dodiktovat. Je to úžasná věc.
Další zkušenosti:
Díky asistentovi pedagoga se Tomáš mohl věnovat celé třídě.
Klára by byla nejraději za jednu třídu a s menším počtem studentů a se dvěma asistentkami.
PodleJarmily vnímal kolektiv asistenta jako součást třídy.
ProKláru bylo důležité naučit třídu, že asistent je pro žáka potřeba, ne výhoda.
Marin v roli asistenta pedagoga narazil na učitelku, která neporozuměla roli asistenta.
Andree asistentka pedagoga spíše starosti přidělávala.
Když měli studenti pocit, že už výuku nezvládají Jitka B. jim dovolovala procházku.
Jitka doporučovala zapojovat více pohybových aktivit pro celou třídu.
Podle Antonína bylo potřeba vzdělaného personálu, který věděl, jak s ADHD dětmi pracovat.
Klára vnímala, že je náročné sladit nároky a potřeby všech dětí ve třídě.
Dobrým nástrojem k vyřešení neklidu, který student prožívá, byla podle Jitky Rubikova kostka.
