Zpět na Zvládání práce se studenty se specifickými vzdělávacími potřebami

Marinovi dělal v práci radost každý malý krůček.

Marin

  • Věk pedagoga v době rozhovoru: 39 let

Textová verze


T: Tam jde o tvoje zkušenosti, -co to třeba v tobě vyvolává, když s těmito dětmi pracuješ? Jde i o pocity, nebo myšlenky, který se Ti honí hlavou?

P: No, tak to jo. Já z toho mám takový pocit sebeuspokojení. I když ten výsledek není stoprocentní, tak mě ta práce těší. A každý malý krůček mi dělá dobře. Dělá mi dobře to, že s tím dokážu pracovat. A právě to byl příklad jednoho kluka, jak jsme dokázali se učit třeba při tom vaření. Tak to bylo jako skvělý. To pro mě bylo hodně přínosný.


Další zkušenosti:

Když se Jitka B. cítila bezmocná, pomáhalo jí vést vnitřní dialogy.

Tomáš se snažil předcházet problémům tím, že se zaměřil na studenty se specifickými vzdělávacími potřebami od začátku výuky.

Marinovi dělal v práci radost každý malý krůček.

Kláře by se líbila kombinace slovního a klasického hodnocení.

Jitka doporučovala zavést systém, kdy mají učitelé prostor pro relaxaci.

Pro Tomáše by byl ideální počet ve třídě 20 studentů.

Podle Jitky by si měli lidé práci učitelů více vážit.

Jirka by si přál, aby trenérské kurzy obsahovaly více praxe se svěřenci s ADHD a jinými specifickými potřebami.

Jirka měl v práci zkušené kolegy, se kterými se mohl poradit.

Jitka B. si přála více teambuildingových aktivit a více komunikovat s kolegy.